Probírat to budeme, ale není důvod, aby vláda měnila postoj ke Kosovu, míní Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod, aby česká vláda změnila svou pozici ohledně uznání samostatnosti Kosova. Ústavní činitelé to ale určitě budou probírat. Předseda vlády to řekl na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s premiéry ostatních zemí visegrádské čtyřky (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a západního Balkánu. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že Česko nikdy uznání žádného státu neodvolalo. Poukázalo na to, že s Kosovem jako státem má Česká republika uzavřeny různé smlouvy včetně o návratu nelegálních přistěhovalců.

Prezident Miloš Zeman při třídenní návštěvě Srbska, kterou ve čtvrtek ukončil, uvedl, že chce s českými ústavními činiteli projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost. Naznačil, že on takovou možnost podporuje. Zároveň český prezident ke Kosovu dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států.

„Pan prezident má na Kosovo stejný názor a tenhle statement dává od roku 2013 každý rok. Není to nic nového,“ uvedl Babiš. „Zahraniční politika České republiky je samozřejmě rozhodující při pozici vlády. My máme pravidelně setkání z hlediska koordinace hlavně zahraničních cest a politiky. Určitě to budeme probírat, ale nevidím žádný důvod, aby česká vláda změnila svou pozici,“ poznamenal.

Babiš ve čtvrtek nejprve jednal zhruba hodinu a půl s premiéry Slovenska Peterem Pellegrinim, Maďarska Viktorem Orbánem a Polska Mateuszem Morawieckým o integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie, brexitu, klimatických otázkách nebo novém složení Evropské komise. Po poledni se k lídrům V4 připojili zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny.

Původně měl Prahu navštívit také zástupce Kosova. Potvrzenou návštěvu vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po Zemanových prohlášeních, zemi tak zastupoval chargé d‘affaires Arbër Vllahiu. Ten po tiskové konferenci přečetl stanovisko, podle kterého premiér Kosova Ramuš Haradinaj nepřijel na summit kvůli předčasným volbám. Babišovi zaslal dopis s omluvou, což ČTK potvrdil i úřad vlády. Český premiér ve čtvrtek uvedl, že neúčast zástupce kosovské vlády jednání nezatížila.

Ministerstvo zahraničí ve čtvrtek v prohlášení připomnělo, že české uznání Kosova z roku 2008 bylo podle mezinárodního práva plné a konečné a že Česko nikdy žádné uznání neodvolalo. Úřad upozornil, že Česká republika má s Kosovem uzavřeno několik smluv včetně dohody o návratu nelegálních přistěhovalců. „Česká republika má jednoznačný zájem na zachování mezinárodních smluv s Kosovskou republikou v platnosti, včetně závazků z nich pro obě strany vyplývajících,“ uvedlo ministerstvo. Úřad to v prohlášení doslovně neuvádí, ale pokud by ČR přestalo Kosovo uznávat, s naplňováním těchto smluv by mohly nastat potíže.

Kosova se týkalo také dění ve Vatikánu. Ten nadále nehodlá měnit své odmítavé stanovisko k uznání nezávislosti Kosova. Po svém čtvrtečním setkání s papežem Františkem ve Vatikánu to podle webu srbské televize B92 uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. „Velmi si vážíme zásadního postoje Svatého stolce k otázce neuznání jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova a pochopení pro stanovisko Srbska založeného na respektování mezinárodního práva,“ prohlásil srbský prezident po rozhovoru s nejvyšším představitelem katolické církve.

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. V současnosti tento počet klesl podle srbské diplomacie pod stovku. Srbsko totiž přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily; dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, podle jiných u 12 států. Jedná se zejména o menší latinskoamerické a africké země, například Burundi, Lesotho, Togo či Surinam. Cílem Bělehradu je, aby počet zemí uznávajících Kosovo klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Organizace spojených národů.

Mezi státy, jež Kosovo uznaly, je většina členských zemí OSN i většina zemí EU, včetně Česka. ČR uznalo Kosovo v květnu 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka; rozhodnutí kabinetu se tehdy nelíbilo prezidentu Václavu Klausovi. Kosovo neuznává kromě Srbska například Rusko a Čína a rovněž pět unijních zemí – Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.

Čtěte také: „Co cesta, to ostuda.“ Zeman v Srbsku provokoval slovy o odvolání uznání Kosova

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.