Covid, matematika a „exponenciální“

POLITICKÁ ARÉNA

Covid, matematika a „exponenciální“
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Politická aréna

Václav Klaus ml.

Covid opět dominuje zpravodajství. Politici demobloku se po létu odboje vrátili k podpoře vládních opatření, protože situace „je vážná“. Vyjádřil se i pan prezident.

Nesouhlasím ani s vládou, ani s demoblokem, ani s panem prezidentem. Dovolím si pár poznámek. Na celé situaci mě nejvíce zlobí, jak se v České republice žongluje se slovy a s celou společností.

„Chytrá karanténa a chytrý pandemický semafor“ – v realitě vidíte nic (trasování; chytrá karanténa) nebo jakousi komedii.

Královéhradecký kraj je zelený, když tu náhle – Náchodsko má nejvíce pozitivních (přepočteno na tisíc obyvatel) v republice a možná i na světě. Tak už není zelený kraj, už je oranžový. …

„Proinvestujeme se do prosperity“ – realitou je, že státní rozpočet přestal existovat, sanují se obrovské výpadky příjmů a sanují se velké korporace.

„Počet nakažených exponenciálně roste“. To vypadá děsivě. Takové slovo. Přitom je to matematika a počet nakažených exponenciálně neroste. Exponenciála je křivka funkce - y rovná se "a" na x-tou , kde za x dosazujete nějaké hodnoty – třeba počet dnů, „a“ je konstanta, která musí být kladná a nesmí se rovnat jedné (to by byla konstatní funkce). y je pak výsledek (hodnota funkce – třeba počet nakažených). Když je „a“ menší než jedna – tak hodnoty y klesají k nule.

Kolik je tedy to „a“? – to už nám pan premiér ani nikdo z těch, kdo používají obrat „exponenciální nárůst“ neřeknou. Místo toho používají jakési epidemiologické R (zatím jsem z novin nepochopil, jak se matematicky počítá a jaký má vztah k počtu nově nakažených, ani o jaký časový úsek se jedná „za jak dlouho nakažený jedinec nakazí další a kolik“. Nejsem si jist, že to chápou ostatní politici (já jsem přece jen vystudovaný matematik a autor několika učebnic), kteří o tom žvaní – každopádně bych rád (klidně tady do komentářů) poprosil o exaktní definici, pokud tedy jde o exaktní číslo.

Ať tak nebo tak, číslo R (ať už je to cokoli – jsem k tomu lehce skeptický) kolísá za poslední měsíc mezi 1,1 a 1,4 – rozhodně tedy exponenciálně neroste – jako funkce by se hodila spíše sinusoida či něco periodického.

Počet nakažených neroste exponenciálně taky, kdyby bylo „a“ 10, tak je v pondělí 10 nakažených, v úterý sto, …, v sobotu milion a v neděli celá republika.
Ale „a“ není to ani 2, ani nic jiného – tvar epidemie je tvar obrácené paraboly – což je úplně jiná funkce.

Konec matematického okénka.

S velkým zájmem jsem si přečetl rozhovor s panem primářem z Vinohradské nemocnice (jméno mi teď vypadlo, ale asi bych si to měl najít – je to nejbližší nemocnice – kdybych chytl hnusnou verzi koviďáka), který řekl, že nejvíce se bojí, že vláda zavře školy, část jeho sester a lékařek zůstane doma a to nejvíc ohrozí péči o pacienty. Víc než případné nakažení někoho z personálu. Ono je obecně dobré a zdravé číst rozhovory s lidmi, kteří rozumí své práci – ale nějak to ubývá.

Děti patří do školy, dospělí do práce.

Jestli se něco exponenciálně mění – tak je to rychlost rozpadu státního rozpočtu a klesající příjmy velké části našeho hospodářství – zejména restaurací a hotelů, ale i jiných služeb.

Když strašením či opatřeními zlikvidujeme střední a malé české podniky – jsme na cestě do dlouhodobé chudoby. Státní hospodářství, státní podniky a velké korporace sanované či řízené vládou – to nemůže skončit dobře.

Já vím, poptávka po jiné alternativě mezi voliči moc není. To ale neznamená, že to není pravda.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko deníku Echo24.