Soud EU žádá méně veřejných údajů o majitelích firem. Česko by muselo měnit zákon

Soudní dvůr Evropské unie vydal odmítavý rozsudek v případech zveřejnění údajů o skutečných majitelích firem. Česká republika tak nejspíš bude muset znovu novelizovat v létě novelizovaný zákon o evidenci skutečných majitelů, uvedla advokátní kancelář KPMG Legal. Identifikace skutečného majitele se v poslední době řeší zejména v souvislosti s protiruskými sankcemi.

Rozsudek reagoval na otázky od Obvodního soudu v Lucembursku, který se zabýval dvěma žalobami domáhajícími se omezení přístupu k údajům o skutečných majitelích, jako je jméno, datum narození a místo pobytu. Soudní dvůr EU označil za neplatné ustanovení unijní směrnice AML proti praní špinavých peněz, podle kterého musí být informace o skutečných majitelích vždy dostupna komukoliv z veřejnosti. Ustanovení, které je promítnuto i v české legislativě, je podle rozsudku nepřijatelným zásahem do práva na soukromý život a na ochranu osobních údajů.

„V Česku jsou některé osobní údaje skutečných majitelů přístupné veřejnosti na základě relativně nedávné novely zákona o evidenci skutečných majitelů. Lze tedy očekávat, že Česko bude muset tento zákon v brzké době znovu novelizovat, a to i když by Evropská komise nepřistoupila k úpravě AML směrnice,“ uvedl Tomáš Kočař z KPMG Legal v tiskové zprávě, kterou má redakce Echo24 k dispozici. Soudní dvůr tedy žádá omezení přístupu veřejnosti k informacím o majitelích, které jsou zapsané v obchodních rejstřících na území členských států Evropské unie.

„Pokud by však Evropská komise pozměnila znění AML směrnice a vykompenzovala související zásahy do práv skutečných majitelů, není vyloučeno, že by Soudní dvůr EU plošné uveřejnění do budoucna povolil. I v takovém případě by se však český zákon o evidenci skutečných majitelů nevyhnul nezbytné novelizaci,“ uzavřel Kočař.

Novelu zákona o evidenci skutečných majitelů podepsal 16. srpna prezident Miloš Zeman. Novela zrušila rozlišení skutečného majitele jako koncového příjemce nebo jako osoby s koncovým vlivem, rozšířila se také působnost zákona například na církve a náboženské společnosti, na politické strany a hnutí, na oborové a zaměstnavatelské organizace, honební společenstva a společenství vlastníků jednotek, která do té doby měla výjimku. Zákon se musel novelizovat, protože podle Evropské komise neodpovídal evropským předpisům.