Máme přes milion nakažených, vláda nemá nad virem žádnou kontrolu

Ve čtvrtek 22. října, kdy vzniká v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy rozhovor s imunologem Karlem Drbalem, se Česko dostalo na první místo světového žebříčku zemí, které mají nejvíc nových infikovaných v přepočtu na obyvatele. Doktor Drbal upozorňuje, že vláda nemá nad virem žádnou kontrolu, přinést ji může jen systém rychlého a masivního testování a trasování infikovaných. Schopná vláda by i v takové době měla mít ambici postavit funkční systém testování a trasování za dva až tři týdny. Nelze spoléhat pouze na soukromé nebo akademické laboratoře. Stát musí podat pomocnou ruku.

Už na jaře jste do Echa napsal, že jediná cesta, jak dostat koronavirus pod kontrolu, je testovat, testovat a trasovat.

Není to nic nového, co bychom museli vymýšlet. Žádný objev kola. Tyto systémy už v jihovýchodní Asii fungují od minulých pandemií koronavirů SARS a MERS, které měly mnohem menší rozsah a byly velmi dobře nastavené. Jsou zaběhnuté i pro novou krizovou situaci, jako je tato.

Oni měli testování a trasování nastavené už po SARS?

Přesně tak. Nemusí vymýšlet žádnou chytrou karanténu. Oni systém mají a jen ho spustí. Úplným začátkem současné pandemie koronaviru byl první leden letošního roku, kdy Tchaj-wan oznámil WHO, že z Číny přijíždí příliš velký počet lidí s teplotou, zachycených na letišti. Nelenil a začal jednat. Měl výhodu ostrovního státu. Mohl si dovolit perfektní kontrolu každého, kdo do země vstupoval. Měl jenom letiště a přístavy. Chybí zde i migrace zvířat. Od začátku každého, kdo přijížděl, testoval a izoloval. Pátého ledna byl znám genom koronaviru SARS-CoV-2. Velmi rychle jsme věděli, co je to zač. Tím neříkám, že se virus nešířil už před prvním lednem. Do světa se roznášel už v roce 2019. S pokračujícími výzkumy se stále posouvá termín, kdy se koronavirus poprvé objevil. Dobrý příklad Tchaj-wanu ukazuje, jak to funguje. Má existující systém. Má nástroje na testování a má taky důvěru obyvatel, kteří přesně vědí, co mají dělat, státu důvěřují a chovají se podle toho.

Bez těchto tří věcí se nedá virus dostat pod kontrolu?

Hlavně to musíte udělat na začátku nárůstu nových případů. Náběh infekce musíte chytit na vstupu. V okamžiku, kdy se virus dostane do populace, už to nelze zvládnout. Když už je nakažených hodně a vy systém teprve rozjíždíte, dokážete tu křivku trochu zploštit. Dost často je věcí náhody, v jakém čase a v jaké dávce se virus dostane do populace. Při naší první jarní vlně měla restriktivní opatření nějaký vliv. Ale ne tak významný jako to, že jsme měli štěstí, protože infekční dávka tady byla opravdu velmi nízká. To samé na sousedním Slovensku.

Virus sem přinesli zdraví, zdatní lyžaři při návratu z Itálie.

Byla to jedna komunita, kde nebyli téměř žádní ohrožení. Pak už přišel lockdown. Problémem je, když ten nárůst utlumíte příliš. Když nemáte funkční systém testování, tak vám virus vždy někde vystřelí. A vystřelí tehdy, když je špatné počasí, jako je pro tyto typy virů typické v říjnu, listopadu a prosinci. Mají poměrně dlouhé období, kdy jsou v prostředí ve velmi vysokých dávkách. To samé je pak na jaře únor, březen, duben. U chřipky jde o časově relativně kratší období. U koronaviru je delší proto, že virus je méně citlivý na fyzikální faktory. Zemím jihovýchodní Asie se podařilo vlny uřídit dokonale, ale teď budou muset čekat na vakcínu. Na začátku nárůstu, kdy je infekce na rozjezdu, tam dokázali nastartovat masivní testování, trasování, ale hlavně izolaci nakažených. Buď spoluprací, nebo izolací lidí přímo do hotelů.

Celý text si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Objednat si ho můžete zde.