Sputnik ano! Sputnik nikdy! Aneb očkování Twitterem

KOMENTÁŘ

Sputnik ano! Sputnik nikdy! Aneb očkování Twitterem
Vývoj vakcíny proti covid-19. - ilustrační foto Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Podobně jako „trial by Twitter“ čili „soudní proces Twitterem“ funguje i „vaccination by Twitter“, „očkování Twitterem“. A případ ruské vakcíny Sputnik, o jejímž užití se nyní v Evropské unii vedou debaty, do vzorce dokonale zapadá. Zastánci i odpůrci mohou hlasitě deklarovat svůj rozhodný postoj, někdy až teatrálním způsobem, aniž by jej příliš zdůvodňovali. Tam, kde by vědec musel zasednout k dokumentaci a pár týdnů ji studovat, má běžný Twittřan vesměs jasno.

Na osobní notu: poněkud se zdráhám napsat tento článek, aby mě nějaký spolek snaživých idiotů nezařadil na seznam Putinových žoldáků, ale přesto zároveň cítím, že jej napsat musím. Nacionalizace a politizace vědy se historicky nikdy nevyplácela, ať byla mezinárodní situace jakákoliv. Čapkova Bílá nemoc to rozebírala už před osmdesáti lety a je škoda, že se její základní myšlenka nevryla lidem více pod kůži.

 

V moderní historii lidstva nastaly daleko eticky kontroverznější situace, než je vakcinace proti covidu-19. Vždyť třeba americký kosmický program byl řízen skupinou nacistických inženýrů pochytaných po válce v Německu a odvezených za oceán, aby se nedostali do rukou sovětské konkurence. Ale málokoho dnes při pohledu na historické záběry Neila Armstronga sestupujícího na měsíční povrch trápí skutečnost, že člověk, který jej tam dostal – Wernher von Braun – byl dokonce členem SS a že nad otázkou, zda ve své první kariéře mohl něco změnit na děsivém osudu otroků v nacistických továrnách na rakety, se dodnes vznáší otazník barvy zaschlé krve. Nikdo, dokonce ani nejhůře postižený židovský národ, dnes nevynechá příležitost vzlétat do vesmíru za pomoci technologie, jejíž kořeny leží v Peenemünde a která měla původně sloužit k hromadnému zabíjení civilistů v nepřátelských metropolích. Nešťastné, leč praktické výhody pro živé lidi převažují.

To, že Rusové by rádi vakcínu Sputnik V využili k získání „kladných bodíků“ u evropského obyvatelstva, je naprosto zjevné. V poslední době šla jejich mezinárodní reputace zásadně dolů, zejména v souvislosti s pronásledováním Alexeje Navalného a s tvrdými zásahy proti demonstrantům, kteří jej podporovali. Logicky se budou snažit ji zase vylepšit a lepší příležitost asi jen tak mít nebudou.

Samozřejmě máme veškeré suverénní právo říci, že vyhlašujeme vakcínové embargo a o jejich látku nemáme zájem proto, aby se s ní nešířil Putinův vliv. Ale toto je přesně ten druh rozhodnutí, který by neměl být přijímán zcela jednoduše a ze dne na den. Protože i tohle je otázka, která může ve zpětném pohledu mít barvu zaschlé krve.

Ke skutečně informovanému rozhodnutí potřebujeme jednu zásadní věc – solidní znalosti. Věda není založena na víře a nevíře, přátelství a nepřátelství, ale na tvrdých datech; právě proto není v konečném důsledku ani americká, ani ruská, ani čínská, ani italská, ale jenom dobrá, nebo špatná. A ruská vědecká obec vyprodukovala za posledních sto let na jedné straně podvodníka Lysenka a jiné průměrné duše, na druhé straně Sacharova, Kolmogorova nebo Kapicu. Pouhý geografický původ sám o sobě nestačí k tomu, abychom dokázali kvalitu či nekvalitu nové vakcíny vědecky posoudit.

Místo toho je nezbytné mít data, data, data. Funguje ta látka? Z kolika procent? Jaké jsou vedlejší účinky a jak často nastávají? Jaká je míra získané imunity proti nově vzniklým mutacím z Británie a Jižní Afriky? Pro kterou skupinu obyvatelstva se hodí nejlépe? Jsou v Evropě volné tovární kapacity pro výrobu v licenčním režimu? Toto všechno je potřeba vědět, nejlépe z nezávislých zdrojů. V případě pochybností o kvalitě stávajících dat je nezbytné to říci férově a nahlas a provést nové pokusy, které přitom nemusejí trvat dlouhé měsíce.

Teprve potom, a ne dříve, se Evropa může skutečně zodpovědně rozhodnout, jaký přístup zaujme k vakcíně z Gamalejova institutu. Do té doby není twitterové drama na místě.

Ale mezitím můžou ti nejvýše postavení politici v Bruselu uvažovat o tom, proč se vůbec do takové situace dostali, když BioNTech, německá firma stojící za úspěchem revoluční mRNA vakcíny, se nachází přímo v srdci Evropské unie. Už od léta loňského roku se z předběžných dat vědělo, že jejich produkt vypadá nadějně. Za to, že jej teď máme relativní nedostatek, nemůžou pikle vnějších nepřátel; to je vlastní gól jako vyšitý.

 

×

Podobné články