Zpravodajství o Trumpovi je už čisté dada
komentář
Nové zprávy z USA nám sugerují, že Trump nebo jeho volební tým skutečně pracovali v kampani s pomocí Ruska. Je to dokonalý mediální šum.
Že ČTK není, co bývala, tedy spolehlivý zdroj nepředpojatých informací, je možné pozorovat už delší dobu. Včera vydala zprávu o případu 29leté Rusky Marie Butinové, která je ve Spojených státech vyšetřována pro špionáž. ČTK píše: "Kauza Butinové bezprostředně nesouvisí s vyšetřováním údajného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, které vede bývalý šéf FBI Robert Mueller. Sama Butinová se nicméně s Trumpem osobně setkala, v roce 2015 mu na shromáždění v Las Vegas položila dotaz na budoucí vztahy s Ruskem."
Ono shromáždění byla veřejnosti přístupná konference Freedom Fest, na kterou do Las Vegas rok co rok zavítá několik set návštěvníků, Butinová položila svou otázku na americko-ruské vztahy přede všemi, v rámci části, kdy řečník odpovídá na dotazy z publika. Naznačovat, že Butinová s vyšetřováním Trumpa Mullerem nepřímo souvisí, je na úrovni anekdoty z normalizace, kdy Gustáva Husáka jedna řadová komunistka ohromí sdělením, že spolu spali - na posledním sjezdu KSČ, on na pódiu a ona v 47. řadě.
Ale zpravodajství o nejdůležitějším politikovi světa není určené pro vtipy. Bohužel je české zpravodajství o Trumpovi vesměs jen ozvuk války, kterou proti svému prezidentovi vedou hlavní americká média. Z jejich tvorby a z toho, co pak přetlumočí české noviny a televize, se čtenář dozví o každém novém podezření, které vůči někomu z Trumpova týmu pojal zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, ale nedozví se, že po téměř dvou letech tohoto zvláštního vyšetřování nemá Mueller zatím žádné hmatatelné výsledky ve směru, kvůli němuž bylo vyšetřování zahájeno. Tím je zjistit, jestli se Trumpův tým proti Hillary Clintonové tajně spolčoval s Ruskem. Obžaloby Trumpových spolupracovníků se vždycky týkají něčeho jiného: v případě bývalého šéfa Trumpovy kampaně Paula Manaforta jde o daňové úniků v letech 2016 až 2015, tedy z doby před Trumpovou prezidentskou kampaní; v případě generála Michaela Flynna jde o telefonický rozhovor, který vedl s ruským velvyslancem ve Washingtonu, ovšem na konci prosince 2016, tedy skoro dva měsíce po volbách a po skončení kampaně. Rozhovor se netýkal kampaně, ale sankcí proti Rusku. Vyšetřovatel Mueller šetří údajnou trumpovsko-putinovskou spolupráci s velkým nasazením 19 měsíců. Hypotézu a vyšetřování zdědil po FBI, dohromady se ruská stopa v kampani vyšetřuje už skoro tři roky.
Pravidlo, že senzační odhalení z ruské stopy u Trumpa se postupně ukazují mnohem méně senzační, trvá. minulý týden byla přitom americká média plná siláckých tvrzení, že teď už je spolupráce Trumpova týmu s Putinem před volbami 2016 téměř jistá věc. New York Times v úterý napsaly, že Manafort prý Rusům na jaře 2016 předal výzkumná data o náladách mezi americkými voliči. O den později musel list vycouvat z tvrzení, že Manafort data posílal ruskému oligarchovi Olegu Děripaskovi. Čtenář si měl domyslet, že data byla použita pro to, aby bombardování amerických voličů přes facebook, kterého se podle Muellera měla dopouštět obskurní firmička z Petrohradu, bylo co nejpřesnější.
Ve skutečnosti šla dvěma Ukrajincům, jedním z nich je známý oligarcha Rinat Achmetov. Tento oligarcha byl spojencem bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, ale nedá se jednoduše říci, že by byl proruský. V roce 2014 například Achmetov ostře vystoupil proti separatistům v Doněcku a veřejně je obvinil z přípravy genocidy.
Vysvětlení může být o dost jednodušší. Manafort Achmetovovi dlužil peníze, a potřeboval na něj udělat dojem jako člověk, který je v centru něčeho význanmného. Poskytnutá data byla téměř všechna volně přístupná, nebylo na nich nic tajného. Premisa vyšetřovatelů a amerického tisku, že Manafort, který se nechával zaměstnávat jako konzultant proruského prezidenta Janukovyče, je tím pádem chodící příklad blízkosti Trumpa s Putinem, je nesmyslná. Jsou důkazy - například memoranda psaná Manafortem rok dva před Majdanem -, že se tento americký konzultant snažil působit na Janukovyče, aby Ukrajinu vedl pryč od Ruska a k Evropské unii.
V pátek potom New York Times přinesly ještě jednu senzační zprávu: Když prý Trump v roce 2017 odvolal ředitele FBI Jamese Comeyho, FBI začala vyšetřovat, jestli prezident pomáhá Rusku vědomě nebo nevědomě. Zpráva o bizarním vyšetřování, které opět nenašlo nic - jinak bychom to už dávno věděli - je pro trumpofoby důkazem, jak je situace po zvolení oranžového šílence prezidentem USA vážná, když i FBI byla nucena k takovým krokům. V jejich rozčílení jim nedochází, že to potvrzuje Trumpovo podezření o FBI utržené ze řetězu.
Ze řetězu jsou dodnes utržena velká média v Americe, dávno už jsou jednou stranou rvačky. Dá se to i pochopit. Do tažení proti Trumpovi mají emocionálně nainvestováno, velká část novinářů se jistě upřímně obává té části Ameriky, která volila Trumpa. Ale není vůbec žádný důvod, abychom tuto propagandu nekriticky přebírali i my tady, tak daleko od bojiště.