Nezničitelná nukleární těstovina. Vědci objevili nejpevnější materiál ve vesmíru

nové vědecké zjištění

Nezničitelná nukleární těstovina. Vědci objevili nejpevnější materiál ve vesmíruNOVÉ
Neutronová hvězda (ilustrace) Foto:

Shutterstock

1
Panorama
Echo24
Sdílet:

Nejpevnější věcí ve vesmíru je podle nového vědeckého zjištění tzv. nukleární těstovina. Jde o hmotu vyskytující se v objektech s mimořádně vysokou hustotou, v praxi například v neutronových hvězdách. Vědci nyní na základě počítačové simulace zjistili, že k narušení struktury této „těstoviny“ je třeba vyvinout sílu desetimiliardkrát větší, než k narušení oceli. Výsledky svého bádání zveřejnili v prestižním časopise Physical Review Letters.

Když hvězda dosáhne konce své životnosti, vybuchne a její protony se v důsledku vtlačení do jader atomů změní na neutrony. Jádra se dále různě deformují a proplétají, čímž dojde ke vzniku struktur připomínajících právě těstoviny, některé označované jako gnocchi, jiné jako špagety či lasagně, vždy s ohledem na jejich tvar. Oproti oblíbenému potravinovému produktu jsou však tyto nukleární těstoviny prakticky nezničitelné.

Replikovat tyto podmínky v laboratoři je samozřejmě nemožné, americko-kanadský tým vědců si tak musel vystačit s počítačovou simulací. Těstoviny vystavovali stále většímu tlaku, přičemž se ukázalo, že k jejich narušení by bylo třeba vyvinout sílu rovnající se 10miliardnásobku síle potřebné k narušení oceli. „Naše výsledky ukazují, že nukleární těstovina může být nejpevnější známý materiál,“ usuzují vědci v práci.

Povrch neutronové hvězdy tvoří iontová kůra, která ačkoliv je také velmi pevná, je náchylnější k poškození než hmota uvnitř hvězdy. Výzkumníci usuzují, že pod povrchem hvězdy mohou být „pohřbené celé hory“ nukleární pasty.

Extrémní pevnost není jedinou pozoruhodnou vlastností nukleární těstoviny. Simulace potvrdily i teorii, dle níž neutronové hvězdy mohou svojí gravitační silou „ohýbat“ časoprostor. Tento efekt je pravděpodobně zapříčiněn nepravidelným formováním nukleární pasty. S teorií o zakřivování časoprostoru přišel na začátku 20. století již německý fyzik Albert Einstein.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: První vesmírný turista. Elon Musk vyšle soukromého pasažéra na cestu kolem Měsíce

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články