Ekonomky drtily Schillerovou. „Schodek 400 miliard? Nevím, nemohu vyloučit“

DEFICITNÍ ROZPOČET

Ekonomky drtily Schillerovou. „Schodek 400 miliard? Nevím, nemohu vyloučit“AKTUALIZOVÁNO
Domov

Echo24

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Ekonomka Horská ve studiu předala Schillerové publikaci o fiskální udržitelnosti ekonomiky v angličtině.

Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ministryně Schillerové stanovena koncem února nebo počátkem března. „Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit,“ uvedla v neděli v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku.

Ekonomka Horská vyčetla ministryni Schillerové, že vláda nezvládá svoji úlohu. „Úkolem vlády je, aby nastavila mantinely, ve kterých se bude ekonomika v dalších letech pohybovat. Vy nám v polovině ledna říkáte, že nevíte, jak bude vypadat státní rozpočet na tento rok. Neplníte svoji roli stanovitele mantinelů. Od vás podnikatelé počítají, že řeknete, s čím mohou či nemohou počítat,“ řekla ekonomka.

Horská poté předala Schillerové publikaci o fiskální udržitelnosti ekonomiky v angličtině. „Tady máte pět kroků, co by ministerstvo financí mohlo udělat, aby veřejné finance byly v budoucnosti udržitelné,“ řekla ekonomka a předala ministryni publikaci, na které se podílel například držitel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz.

Zamrazilová: Je třeba zabránit rozvratu

Zamrazilová varovala před hrozícím zdvojnásobením státního dluhu až na tři biliony korun během následující tří let. Česko by pak muselo splácet místo 40 miliard korun ročně 60 až 80 miliard namísto toho, aby peníze vynaložilo účelněji. Všechny politické strany by podle Zamrazilové měly před sněmovními volbami představit své plány, jak chtějí veřejné finance zkonsolidovat a zabránit jejich rozvratu.

Podle Zamrazilové budou příští čtyři roky poslední šance dostat veřejné finance zpět na udržitelnou trajektorii. „Doufám, že všechny strany přistoupí v rámci svých volebních programů k tomu, aby se jasně vyjádřily, jak se chtějí k veřejným financím postavit. Úloha ministra financí bude velmi náročná,“ upozornila šéfka Národní rozpočtové rady.

Schillerová: Chci pokračovat

Současná ministryně financí Alena Schillerová by ráda ve své funkci pokračovala i v dalším volebním období, jak řekla v ČT. Momentálně ještě neví, zda povede kandidátku hnutí ANO, kterého ještě není členem, v Jihomoravském kraji, zároveň to však nevyloučila. Po celém funkčním období jako ministryně financí by si podle svých slov ráda řekla o důvěru voličů.

Podle ekonomky Horské bude příští ministryně nebo ministr financí bojovat s důvěrou. „Podíl mandatorních výdajů roste v čase a dosahuje již 80 % výdajů státu. Roste provoz státu a výdaje na něj. Neřeší se dlouhodobé problémy,“ řekla. Schillerová výtky ekonomky označila za pouhou módní vlnu a ohradila se vůči nim.

„Nesouhlasím s tím, že by mandatorní výdaje dramaticky rostly,“ uvedla. Podle ministryně vzrostly celkové výdaje, „protože jsme nepumpovali peníze do ekonomiky“. Rozpočty podle Schillerové vláda připravila velmi dobře. „Vytvořili jsme si polštář na to, abychom si dnes mohli půjčit,“ dodala Schillerová.

Dopad daňového balíčku
Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl daňový balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet.
Daňový balíček nahradil superhrubou mzdu zdaněním příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšil roční daňovou slevu na poplatníka o 3000 korun a snížil sazbu spotřební daně z nafty o korunu na litr. Rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta.