Mučení a tajné pohřby dětí? Stovky neoznačených hrobů v Kanadě jsou možná hoax

KAUZA REZIDENČNÍCH ŠKOL

Mučení a tajné pohřby dětí? Stovky neoznačených hrobů v Kanadě jsou možná hoax
Papež František se při svém turné po Kanadě několikrát omluvil za údajná utrpení, jež děti musely snášet v indiánských rezidenčních školách. Zhruba polovinu z nich spravovala katolická církev Foto: Profimedia
3
Týdeník
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Před dvěma týdny papež František navštívil Kanadu. Šlo o šestidenní cestu za pokáním. Hlava katolické církve se přijela omluvil za útrapy, mučení a zabití, jež musely vytrpět děti kanadských indiánů v takzvaných rezidenčních školách. To byly internátní školy zřízené vládou a provozované církvemi, zhruba polovinu z nich měli na starost právě katolíci. Děti do těchto škol byly odvlékány násilím, aby tam byly násilně asimilovány do většinové bílé společnosti.

Metody byly velmi drastické. Existují svědectví o dětech hozených do pecí, pověšených ve stodolách, zavřených ve sklepech a mučených elektřinou. Ty, které nepřežily, byly tajně pohřbeny a již o nich nikdy nikdo neslyšel. Byla to „kulturní genocida“. „Chci vám říci, jak moc mě to mrzí, a poprosit vás o odpuštění za zlo, kterého se dopustilo nemálo katolíků, kteří přispěli k politice kulturní asimilace a oklešťování v těchto školách,“ prohlásil papež.

Problém je, že téměř nic z výše popsaného není pravda. Zkazky o utrpení na rezidenčních školách jsou přinejlepším notně zveličené a přinejhorším naprosté výmysly.

Nynější hysterie okolo indiánských rezidenčních škol vypukla 27. května 2021, když náčelnice kmene Tk’emlúps te Secwépemc (dříve známého jako Kamloops) Rosanne Casimirová a antropoložka Sarah Beaulieuová oznámily, že nalezly na pozemcích bývalé Kamloopské indiánské rezidenční školy 215 neoznačených hrobů. Cirkus, který se strhl, snad nemá v kanadské historii obdoby.

Zpráva roku?

Dne 30. května kanadský premiér Justin Trudeau nařídil, aby vlajky po celé zemi vlály na půl žerdi na uctění památky 215 dětí, které přišly o život v Kamloopské rezidenční škole. Prapory zůstaly na půl žerdi téměř pět měsíců. Vytaženy byly teprve po 11. listopadu, tedy Dnu památky válečných padlých, a teprve poté, co to odsouhlasilo Shromáždění prvních národů, organizace sdružující indiánské kmeny. Trudeau také vyhlásil 30. září Dnem národního smutku za ztracené děti. Smuteční atmosféře jaksi ubrala skutečnost, že Trudeau místo účasti na upomínkových akcích vyrazil na dovolenou surfovat. Jako pokání se účastnil další pietní ceremonie 18. října, kde si vytrpěl několik hodin výčitek. Objevení hrobů kanadští šéfredaktoři prohlásili za zprávu roku a fotografie dřevěných křížů, na kterých visí oranžové šatečky na upomínku zabitých dětí, vyhrála cenu World Press Photo.

Některé reakce byly značně temnější. Po celé Kanadě vandalové poničili 68 kostelů, z toho 25 bylo podpáleno. Paradoxně mnoho poničených či zničených kostelů patřilo mezi historické indiánské svatostánky, které místní stále využívali.

Problém je, že nikdo neví, jestli oněch 215 hrobů vůbec existuje.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články