Krize se projevuje. Průměrná mzda rostla i kvůli propouštění lidí s nízkými příjmy

RŮST MEZD

Krize se projevuje. Průměrná mzda rostla i kvůli propouštění lidí s nízkými příjmy
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Koronavirová krize se i přes podpůrné programy začíná negativně projevovat. Důvodem totiž je na první pohled příznivá zpráva, že meziročně vrostla průměrná mzda o 3,2 procenta na 35 285 korun. Důvodem však také je, že lidé s nízkými příjmy byli propuštěni, a proto se jejich mzda už nezapočítává. Do růstu se také promítlo to, že někteří státní zaměstnanci dostali přidáno i přesto, že v soukromé sféře se mzdy nerostly nebo se naopak snižovaly. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se ukazuje, že krizi nejvíce odnesl segment gastronomie, hotelnictví a také lidé právě s nízkými příjmy.

V letošním prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda po zahrnutí růstu inflace o jedno procento. Reálný výdělek pak poklesl v Plzeňském a Karlovarském kraji, zatímco v ostatních krajích rostla. Tradičně nejvyšší průměrná hrubá mzda je v Praze ve výši 44 432 korun, poté ve Středočeském kraji (35 296 korun) a v Jihomoravském kraji (34 540).

Podle Českého statistického úřadu se v prvním čtvrtletí projevovala pandemie koronaviru, kvůli které byla uzavřena řada služeb a podniků. Průměrná mzda se pak zvýšila jako za celý loňský rok, přesto úřad přiznává, že na datech je poznat snížení počtu zaměstnanců kvůli propouštění.

To potvrzují i analytici, podle kterých nelze za zvýšením průměrné mzdy hledat jen pozitiva. „K růstu totiž částečně přispělo propouštění zaměstnanců, které se primárně týkalo těch s podprůměrnými příjmy. Na růstu průměrných mezd se podílel růst tarifních mezd zaměstnanců státní a veřejné správy. Celá řada pracovních míst byla navíc nadále udržována na úkor rostoucího veřejného dluhu,“ uvedl Radovan Hauk, který je partnerem poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Podle analýzy Raiffeisenbank nejvíce rostla průměrná mzda v oblasti nemovitostí o 12,2 procenta, kde však zároveň klesl počet zaměstnanců o 8,1 procenta. Vláda Andreje Babiše poté zvyšovala platy zdravotníkům, kde vzrostla průměrná mzda o 11,3 procenta. „Na opačném konci žebříčku nalezneme tradiční pandemické otloukánky, tedy kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde průměrný zaměstnanec meziročně přišel o 5,1 procenta výplaty a zároveň i o 1,4 procenta kolegů,“ uvádí analytik banky Vít Hradil.

Ještě výrazněji však byl zasažen obor ubytování, stravování a pohostinství, které vládní restrikce držely tyto podniky dlouhou dobu uzavřené. V tomto segmentu klesla průměrná mzda o 2,6 procenta a navíc klesl počet zaměstnanců o 12,6 procenta.

Podle hlavní ekonomky Heleny Horské se tak tito pracovníci spolu s podprůměrně vydělávajícími stávají poraženými. „Oběti koronavirového šoku: domácnosti s nízkými příjmy a zaměstnanci HOREKA (HOtel/REstaurace/KAvárny) zase ostrouhali. Zrušení superhrubé mzdy a snížení sazby daně z příjmů fyzických osob jim příliš nepomohlo, zatímco středně a výše příjmovým ano. Proto nadvklady, proto růst cen nemovitostí, proto inflace,“ uvedla na Twitteru Horská.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pak varuje, že se více rozevírají mzdové nůžky. „To znamená, že část obyvatel ČR zůstává z ekonomického hlediska pandemickou situací prakticky nezasažena,“ uvádí Kovanda. Vedle zaměstnanců veřejné sféry se jedná například o důchodce, zaměstnance či pracovníky v sektorech jako je e-commerce či komunikačních technologiích.

Na druhé straně je zde ale část obyvatel, kteří újmu z krize již pociťují. „I když tito lidé ve valné většině nepřicházejí hned o zaměstnání – z velké části díky vládním programům, financovaným na dluh, jako je Antivirus –, pociťují znatelně slabší růst, případně přímo pokles své životní úrovně. A to jak v porovnání se svojí vlastní situací z doby před pandemií, tak tak v porovnání s výše uvedenou „šťastnější“ skupinou spoluobčanů, pandemií ekonomicky prakticky nezasažených,“ dodal Kovanda.