Erdoganovo jaderné rukojmí? Američané řeší, co s 50 atomovkami, které mají v Turecku
Boje v Sýrii
NOVÉ
2
Spojené státy mají na své letecké základně na území Turecka uskladněno zhruba padesát atomových bomb. V napjaté atmosféře po invazi tureckých vojsk na sever Sýrie může jít o další zdroj konfliktu, který může situaci zkomplikovat.
Přítomnost atomových bomb na letecké základně Incirlik, která leží zhruba 150 kilometrů od syrské hranice, komplikuje propočty Washingtonu. Úřady v posledních dnech ve snaze neupoutat pozornost médií zkoumaly možnosti přesunu bomb pryč z tureckého území. Podle deníku New York Times se nálože staly v podstatě rukojmími prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Pokud by je USA odvezly, šlo by zřejmě o definitivní konec spojenectví mezi nimi a Tureckem.
Úřady už dříve zvažovaly přesun bomb, ke konkrétním opatřením ale nikdy nedošlo. Úředníci ani vojáci by neměli o jejich existenci a rozmístění mluvit, jde však o veřejné tajemství, že se v Incirliku nachází. Jde o relikvie studené války a podle deníku The Guardian nefigurují v žádném z operačních plánů americké armády. Kdyby chtěly USA bomby využít, musely by je převážet v letadlech. Turecko mimochodem podle deníku žádná letadla, která by byla k převozu uzpůsobena, nemá.
V rámci NATO diskuze o přesunu bomb probíhají už zhruba tři desetiletí, ale některé členské státy v čele s Tureckem tvrdily, že se jedná o cenné symboly závazku Spojených států i díky odstrašujícímu účinku, který bomby mají.
Podle jednoho bývalého úředníka turečtí diplomati reagovali na návrhy, že by bomby mohly být odstraněny tím, že Turecko vyvine vlastní jaderné zbraně. „O potenciálních problémech se diskutuje již více než deset let. Nyní jsme se konečně dostali do situace, kdy se jedná o problém, který nelze ignorovat,“ vysvětlil.
Erdogan minulý měsíc zdůraznil tuto hrozbu a na sjezdu své strany prohlásil, že je nepřijatelné, aby Turecko nemělo vlastní arzenál. „Na světě neexistuje rozvinutý národ, který by je neměl,“ prohlásil prezident. S tímto tvrzením by se podle deníku The Guardian dalo polemizovat.
Turecko se jako signatář smlouvy o nešíření jaderných zbraní zavázalo, že nebude takové zbraně kupovat.
Turecko před týdnem zahájilo proti kurdským milicím v Sýrii rozsáhlou ofenzivu jen pár dnů poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že američtí vojáci region opustí. Kurdské ozbrojené síly přitom bojovaly s Američany proti IS a ztratily kolem 11 000 bojovníků.
Západ postup Turecka odsoudil, Ankara ale operaci hájí s tím, že cílem je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Ankara tam chce vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část z 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Trump vyzval Erdogana k okamžitému zastavení bojů. Americké ministerstvo financí oznámilo, že na sankční seznam kvůli ofenzivě zařadilo několik tureckých politiků. Washington chce zvýšit cla na dovoz oceli z Turecka a zastavit jednání o obchodní dohodě s Tureckem v objemu 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč).
