Děravý deštník proti drahotě. Poškodila ho byrokracie po Babišovi i nesystémový příspěvek

Na vládním Deštníku proti drahotě se objevují trhliny, které podle kritiků brání potřebným dosáhnout na pomoc se zdražováním. Může za to zřejmě i přitvrzení v byrokracii, které vláda zdědila od bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), a on se za to nyní do vlády strefuje. Ministerstvo práce však zůstává pozadu za svými sliby a u stěžejního příspěvku na bydlení se lidé stále „topí“ v záplavě formulářů. A jak ukázala čísla samotného resortu, o příspěvek požádal stále jen zlomek těch, kteří na něj mají nárok.

Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí v březnu úřady práce vyplatily 168 800 těchto dávek, tedy zhruba o 26 700 víc než loni v září. Jenže to i přes přírůstek znamená druhý nejnižší počet za březen od roku 2012. Podle některých expertů na sociální problematiku jde přitom v současnosti o stěžejní nástroj, jak v krizi zdražování cen i energií pomoci zranitelným osobám.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v únoru přiznával, že je získání příspěvku zbytečně složité a v březnu sliboval předložit návrh k úpravě zákona a zjednodušení celého procesu. Jak ale resort přiznává, v polovině dubna na zákonné úpravě stále pracuje. „Intenzivně připravujeme konkrétní návrh změn v zákoně o státní sociální podpoře, které jsou nutné ke zjednodušení dokládání nároku na příspěvek na bydlení. Schválení změn ale závisí na legislativním procesu, nyní počítáme s jejich účinností v termínu od 1. 7. letošního roku,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí resortu Jakub Augusta.

Z konkrétních kroků tak podle něj zatím ministerstvo spustilo orientační kalkulačku či zpracovalo videonávod. A následovat má „komplexnější digitalizace“. „Naším cílem je připravit systém, který umožní kompletní vyřízení příspěvku bez nutnosti navštívit úřad (např. pouze prostřednictvím chytrého telefonu), podobně jako se nyní vyřizuje třeba příspěvek pro solidární domácnosti poskytující přístřeší uprchlíkům z Ukrajiny,“ dodal Augusta. Lidé mají sice možnost podávat žádost on-line, ovšem v případě problémů musí stejně navštěvovat úřady osobně. A podle Augusty zatím tuto možnost využilo od začátku roku jen 900 žadatelů.

Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni přehnaná byrokracie patří k důvodům, proč o příspěvek žádá tak nízký počet domácností. „Stát v roce 2018 v době, kdy klesal počet žadatelů o příspěvek na bydlení, zavedl razantní byrokratické zpřísnění této žádosti. A dneska řádově o tento příspěvek žádá čtvrtina až maximálně třetina lidí, kteří na něj mají nárok,“ řekl deníku Echo24 Hůle s tím, že je podle něj legitimní nastavovat podmínky k zacílení příspěvku a ministerstvo pod vedením Mariana Jurečky to relevantně dělá. Zbytečná byrokracie však zůstává.

Podle Hůleho je složitá nejen samotná žádost, problém nastává také kvůli tomu, že musí lidé opakovaně každého čtvrt roku znovu dokládat složitě náklady na bydlení. „Standardně vyúčtování nákladů jako jsou energie a podobně chodí jednou za rok. Tihle lidé jsou většinou spíše nájemníci než majitelé, takže pokud na sebe nemají přepsané energie, což zejména ti chudší často nemají, musí pronajímatele otravovat, aby si vyžádával aktualizované vyúčtování,“ dodal Hůle s tím, že přitom dlouhodobě náklady stejně jen rostou, k poklesu už dlouho nedošlo. Podle něj by tak stačilo s minimem dokladů doložit, že nájemník splňuje podmínky nízkého příjmu a výdajů, následně by vykazoval náklady během roku pouze v případě nějaké změny. Přičemž pokud by šlo o zdražení, mělo by to zůstat dobrovolně na nájemníkovi.

„V tuhle chvíli stát s tou absolutní nedůvěrou chce strašně moc dokumentů zbytečně často, ti pracovníci to musí přezkoumávat a zpracovávat a zároveň si pořád stěžují, že mají moc práce. Ale oni si tu práci vytvářejí tím, jak absurdní četnost těch úkonů požadují. Kdyby toho chtěli míň, bude to jednodušší pro ty lidi, sníží se bariéra, požádá o to víc lidí a ty úřady práce budou mít méně práce,“ řekl Hůle.

Na příspěvek na bydlení mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, podnájemníci i lidé ve zkolaudovaných objektech k rekreaci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do státem stanovených normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Podle výzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu vydává až 22 procent domácností na energie, vodu, nájem, služby, údržbu bytu a splátky hypotéky přes 40 procent svých příjmů. V Česku je podle statistického úřadu zhruba 4,5 milionu domácností. Při přepočtu má tedy nadměrné výdaje na byt téměř milion z nich.

Příspěvek na bydlení není jedinou „trhlinou“, která z vládního Deštníku proti drahotě vyvolala kritiku. Debatu vzbudil i jednorázový příspěvek 5000 korun pro rodiny s dětmi. Návrh zákona s přesným nastavením příspěvku na dítě do 18 let pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého plánuje ministerstvo práce dokončit a předložit tento týden. Norma má stanovit, jak se o peníze bude žádat, který úřad bude žádosti vyřizovat, jak se bude posuzovat příjem domácnosti či jak se bude podpora vyplácet. Zatímco vláda v něm vidí cílenou pomoc i pro střední třídu, který patří do celého souboru opatření, někteří kritici to označili za volební úplatek či populistické gesto, které reálně spíše podpoří inflaci a není příliš systémové.