Babiš chtěl zakázat byznys svého lichváře, adepta na primátora Prahy

Babiš chtěl zakázat byznys svého lichváře, adepta na primátora Prahy
Petr Stuchlík Foto:

Názory

Stuchlík v čele kandidátky ANO

Lenka Zlámalová

Konstrukce pražské kandidátky hnutí ANO v krystalické podobě ukazuje politický eklekticismus Andreje Babiše. Je-li politika přirozeným střetem zájmů různých společenských skupin, které hájí jednotlivé politické strany, o současném ministerském předsedovi se nedá říct, že by hájil zájmy nějaké konkrétní společenské vrstvy. Neustálé přebíhání od jedné skupiny ke druhé ukazuje, jak se Andrej Babiš vydal do politiky jen pro obhajobu zájmů vlastních. Mocenských i emocionálních, pro uspokojení své touhy po uznání, kterou mu zatím jeho miliardy nepřinesly a on po něm tolik touží.

Půjčky chudým lidem, kteří nejsou pro banky atraktivními klienty, a tak se stávají v nouzi kořistí různých „nebankovních poskytovatelů“, kteří si za to berou úrok v desítkách a v některých případech až stovkách procent ročně, jsou velkým politickým tématem posledních let. Regulační tlak je postupně přiměl, aby srozumitelně ukazovali klientům výšku úroků i to, kolik celkově za půjčení zaplatí. Úrok totiž není všechno. Většinou se k němu přidávají různé poplatky, takže v inzerátech i obchodních smlouvách musí být zdůrazněna i roční procentní sazba všech nákladů (RPSN). Právě kvůli těmto půjčkám se chudší lidé v nouzi, kteří financím příliš nerozumí, dostávají do dluhových pastí. V nich často vytloukají jednu půjčku druhou. Zpravidla ještě méně výhodnou a dražší.

Přesně na obranu zájmů této společenské vrstvy se Babišův bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán snažil prosazoval zákon o snadnějším oddlužení a výhodnějším osobním bankrotu. V únoru letošního roku se sám Andrej Babiš rozpovídal v rozhovoru pro Lidové noviny ze svého svěřenského fondu (ovládaného jeho manželkou a právníky). „Chci řešit lichvu. V Česku si lidé často půjčují za šílené sazby někdy v řádu stovek procent. Na Slovensku takovou regulaci mají. Řešit to chceme přes nějak stanovené koeficienty,“ řekl LN Babiš. Podle informací LN zadal Babiš už před pár týdny ministrům financí, spravedlnosti a vnitra – tedy resortů, jichž se problematika lichvy týká –, aby mu do půlky února předložili analýzu o možnosti zastropování takzvaného ukazatele roční procentní sazby nákladů (RPSN). Ten zohledňuje nejen úrokovou sazbu, ale i veškeré další náklady spojené se správou a čerpáním půjčky. „Požádal jsem ministry, kterých se tato problematiky týká, aby přišli s návrhem, aby lidé neplatili takto nehorázně vysoké úroky,“ dodal pro LN Babiš.  

Sám ministerský předseda i jeho ministryně financí Alena Schillerová opakovaně odkazovali na slovenskou inspiraci. „Na Slovensku již čtvrtým rokem pravidelně zveřejňuje maximální výši úroků a s nimi spojených poplatků ministerstvo financí. RPSN tam až na výjimky nesmí překročit dvojnásobek průměrné roční sazby nákladů u půjček poskytovaných komerčními bankami. Záleží ale i na tom, na jak dlouho je úvěr poskytnut. Například pro úvěry s dobou splatnosti více než deset let je to 9,32 procenta, pro kreditní karty maximální RPSN činí 45,28 procenta. U půjček s dobou splatnosti kratší než tři měsíce či do výše sta eur (zhruba 2520 korun), které často lidé potřebují na vykrytí nenadálých výdajů, je pak stanovena maximální možná odměna ve výši 30 procent ročně z půjčených peněz,“ napsaly v únoru Babišovy LN.

Zhruba ve stejné době začalo hnutí ANO hledat kandidáta na příštího pražského primátora, poté, co se ve funkci úspěšně znemožnila současná primátorka Adriana Krnáčová. V referendu si vybrali poslance Patrika Nachera. Ten si udělal jméno především jako bojovník proti vysokým bankovním poplatkům. Boj proti finančním „šmejdům“ v Babišově podání měl nějaký jasný směr. Zvlášť když se už delší dobu z volebních výsledků a průzkumů ukazovalo, že Andrej Babiš loví voliče v čím dál nižších společenských vrstvách. V Praze především na sídlištích.

Od citovaného textu z Lidových novin neuběhlo ani pět měsíců a Andrej Babiš svévolně změnil pražskou kandidátku. Do čela nasadil finančníka Petra Stuchlíka. Ten spolu se svým obchodním partnerem Martinem Nejedlým vydělal kolem miliardy korun na prodeji poradenské firmy Fincentrum v roce 2014. Podle vlastních slov přemýšlel, co s mnoha miliony. A tak si mimo jiné pořídili společnost Fair Credit. Poskytovatele těch půjček, proti nimiž Babiš tolik brojí. Řečeno slovy Andreje Babiše se z Petra Stuchlíka a jeho obchodního partnera Martina Nejedlého stali lichváři.

Fair Credit poskytuje kontroverzní nebankovní krátkodobé půjčky do 150 tisíc korun. Úrok se u takových rychlých půjček může vyšplhat až na desítky procent a nejdůležitější údaj RPSN (roční procentní sazba nákladů) může překročit i 200 procent. Člověk, který si u firmy půjčí 150 tisíc se splatností 36 týdnů, zaplatí při úroku téměř 57 procent a RPSN 83 procent, dohromady téměř 333 tisíc. Půjčka na 20 tisíc se splatností 60 týdnů má úrok přes 32 procent, RPSN však celých 206 procent, a Fair Creditu se tedy vrátí 36 tisíc korun.

Kdyby tady platily poměry jako na Slovensku, Stuchlíkův Fair Credit by Babiš fakticky zakázal.

Petr Stuchlík si zjevně uvědomoval, že byznys s chudobou není pro presumptivního politika nejlepší reference. Takže se obrnil frází, že je ve Fair Creditu jen „pasivním investorem“. Jeho obchodní partner Martin Nejedlý však už v dubnu v rozhovoru pro deník E15 přiznal, že je jejich podíl ve společnosti dominantní. „S Petrem Stuchlíkem majoritně ovládáme Fair Credit od léta 2015. Máme spolu 91 procent,“ uvedl Nejedlý.

veřejných zdrojů se dá navíc snadno zjistit, že Fair Credit je ve finančních nesnázích. Od svého vzniku už firma prodělala 457 milionů korun. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2016 dosáhla ztráta 108 milionů korun. Ze stejné výroční zprávy se dá také vyčíst, že Stuchlík s Nejedlým si do Fair Creditu sami napůjčovali 1,9 miliardy korun. Jejich klienti jim ale na všech půjčkách včetně těch vysokých úroků dluží jen 1,2 miliardy korun. Už koncem roku 2016 tak byla ve Fair Creditu díra 700 milionů korun.

Petr Stuchlík běhal po Praze a sháněl peníze. Nakonec mu podle dostupných informací stamiliony korun pomohla J&T Bank. Česko-slovenští finančníci mají v Praze řadu developerských zájmů. Chtěli by mimo jiné stavět na prostranství před hotelem Intercontinental na hraně Pařížské ulice. Pomocná ruka presumptivnímu primátorovi v nesnázích se hodí.

Petru Stuchlíkovi se zase hodí pakt s Andrejem Babišem. Může mu to zvýšit atraktivitu u bank, jež se s premiérem, který u nich má celkové úvěry 34 miliard korun, snaží být zadobře. Jdou až na hranu toho, co je regulátorem tolerované. Andrej Babiš je trestně stíhaná osoba a banky mají v takovém případě právo v rámci kompliance požádat o předčasné splacení všech jeho úvěrů. Zatím to podle dostupných informací neudělaly. Babiš je má do značné míry v hrsti. Sociální demokraté dlouho tlačili na speciální sektorovou daň na banky. Andrej Babiš ji razantně zablokoval. To si samozřejmě může kdykoliv rozmyslet.

Petr Stuchlík všem těmto zákrutám finančního byznysu dobře rozumí. Ví, že práce pro Babiše ho zbaví finančních starostí.

Související články