Šéfkou Evropské komise by měla být von der Leyenová. Lídři EU se dohodli
Summit lídrů EU
NOVÉ
Foto: MSC/Mueller
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie navrhli do čela Evropské komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, řekl na tiskové konferenci po úterním jednání summitu předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Jeho samotného ve funkci šéfa Evropské rady vystřídá končící belgický premiér Charles Michel. Český premiér Andrej Babiš doufá, že čeští europoslanci von der Leyenovou podpoří.
Summit, který začal už v neděli, v úterý oznámil, že novým šéfem unijní diplomacie má být španělský politik Josep Borrell a v čele Evropské centrální banky stane Francouzka a stávající výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.
„Před pěti lety jsme potřebovali na rozhodnutí tři měsíce a někteří byli stejně proti. Letos to trvalo tři dny a proti nebyl nikdo,“ poznamenal před novináři Tusk. Klíčový summit začal v neděli vpodvečer a poté, co několik zemí jednoznačně odmítlo zvažovanou kandidaturu socialisty Franse Timmermanse do čela EK, se jednání nečekaně protáhlo do úterního večera.
— Donald Tusk (@eucopresident) 2. července 2019
Tusk ocenil, že prezidenti a premiéři do čtyř hlavních funkcí v unii vybrali dva muže a dvě ženy. „Myslím, že na takový výsledek si stálo za to počkat,“ poznamenal. Summit podle něj také očekává, že z nynějšího prvního místopředsedy EK Timmermanse a též z výrazné dánské komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové učiní von der Leyenová klíčové místopředsedy svého budoucího týmu, který povede pět let.
Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise a Borrella do role vysokého představitele unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. S Borrellem jako členem svého týmu bude muset vyslovit souhlas i samotná von der Leyenová. „Pokud bude zvolena, stane se první ženou, která kdy Evropskou komisi vedla,“ řekl Tusk.
Předseda české vlády Andrej Babiš doufá, že 21 českých europoslanců bude postupovat jednotně a při hlasování 16. července návrh podpoří. Summit byl podle něj úspěšný i proto, že se ČR a zemím visegrádské skupiny spolu s Itálií podařilo zabránit tomu, aby se vedení komise ujal „spitzenkandidát“, tedy vedoucí kandidát evropských socialistů a nynější první místopředseda komise Frans Timmermans.
Babiš to řekl na tiskové konferenci po skončení rekordně dlouhého summitu, který začal už v neděli v podvečer a právě kvůli dlouhým „bojům o Timmermanse“ se protáhl až do dnešního večera. „Pro nás je důležité to, že jsme – Česko a země Visegrádu společně s Itálií – zabránili prosazení spitzenkandidáta. Od začátku jsme tento systém kritizovali, odmítáme jej. A nakonec jsme byli úspěšní,“ prohlásil Babiš.
Michel, který Tuska vystřídá od 1. prosince přinejmenším do konce května 2022, bude mít podle nynějšího šéfa Evropské rady jako belgický premiér ideální zkušenosti s hledáním kompromisů a jednoty mezi členy Evropské rady. Belgická politika je velmi spletitá a vládní koalice tradičně závisí na složitých jednáních a kompromisních dohodách.
Merkelová se zdržela
Borrell bude jako někdejší ministr a šéf europarlamentu „silný reprezentant a obránce zájmů a hodnot EU ve světě“, míní Tusk. A Lagardeová se svými zkušenosti bude „perfektní předseda ECB“. Lagardeová sama už na twitteru napsala, že je rozhodnutím summitu poctěna a už nyní v nominačním období dočasně pozastavuje své působení v MMF.
V balíku oznámených personálních řešení chybí jméno nového předsedy Evropského parlamentu, o kterém mají noví europoslanci hlasovat ve středu. Europarlament v úterý ostatně na zprávy o rozhodnutí premiérů a prezidentů nereagoval nijak příznivě. Tusk vyjádřil naději, že lídři evropských politických rodin udělají vše pro to, aby europoslanci nynější rozhodnutí summitu podpořili. V kuloárech kolovalo několik možných jmen budoucího předsedy EP, žádné z nich však nakonec prezidenti a premiéři jako svou prioritu neoznámili.
Tusk to před novináři vysvětlil tím, že je na europoslancích, koho jako svého předsedu zvolí. „Víme, že to je jen a pouze na parlamentu, aby rozhodl o jménu,“ uvedl. Připustil ale, že by si summit přál, kdyby to pro první polovinu pětiletého funkčního období EP byl zástupce socialistické frakce a pro druhé reprezentant evropských lidovců. Spravedlivému geografickému rozložení unijních funkcí by podle Tuska prý také pomohlo, kdyby do svého čela europoslanci vybrali zástupce středoevropské či východoevropské země.
— Donald Tusk (@eucopresident) 2. července 2019
Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise a Borrella do role vysokého představitele unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. S Borrellem jako členem svého týmu bude muset vyslovit souhlas i samotná von der Leyenová.
— Donald Tusk (@eucopresident) 2. července 2019
Podle dostupných informací se při závěrečném rozhodování o nominaci nové předsedkyně komise paradoxně zdržela německá kancléřka Angela Merkelová. Podle Tuska to bylo kvůli „jistým problémům“ v německé vládní koalici. „Osobně ale kancléřka Merkelová celý seznam podporuje,“ ujistil šéf summitů novináře.
Merkelová následně na tiskové konferenci potvrdila, že byla jediným z 28 lídrů, kdo se při hlasování o nominaci von der Leyenové zdržel. Prý předtím uzavřela dohodu, že pokud nebude v její vládní koalici panovat shoda ohledně kandidáta, do hlasování nezasáhne. Sama ale návrh rady zjevně podporovala. „Je dobrým znamením, že bychom mohli mít jako předsedu komise ženu,“ uvedla. Také si pochvalovala, že její ministryně obrany má důvěru napříč zeměmi unie.
Reakce europoslanců jsou smíšené
Smíšené reakce na výběr obsazení vrcholných pozic evropských institucí summitem EU znějí z europoslaneckých frakcí. Zatímco nejsilnější lidovci (EPP) jsou podle svého mluvčího ochotni navržené kandidáty podpořit, druhá nejpočetnější skupina socialistů (S&D) dává najevo spíše zklamání.
Unijní prezidenti a premiéři se v úterý po několika neúspěšných jednáních shodli na tom, že do čela Evropské komise nominují německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. V čele Evropské rady má stanout končící belgický premiér Charles Michel, šéfem unijní diplomacie má být španělský socialistický politik Josep Borrell a Evropskou centrální banku vést Francouzka Christine Lagardeová.
Němka i Španěl potřebují souhlas většiny poslanců EP. Mluvčí EPP Pedro López de Pablo oznámil, že lidovci „podpoří dohodu“ ze summitu, bude však pro ně důležité obsazení pozice předsedy parlamentu, které unijní lídři nenavrhli.
„Není na Evropské radě, aby nám říkala, koho volit,“ uvedl lidovecký mluvčí k pozici šéfa EP, na niž jednotlivé frakce chtějí navrhnout své kandidáty s ohledem na výsledek summitu.
Předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová naproti tomu prohlásila, že návrh unijních lídrů je „velkým zklamáním“. Její skupina chtěla do čela EK prosadit svého vedoucího volebního kandidáta Franse Timmermanse, což mimo jiné kvůli odporu některých zemí střední a východní Evropy včetně visegrádské skupiny neprošlo.
„Je neakceptovatelné, aby populistické vlády reprezentované v Evropské radě vyřadily nejlepšího kandidáta jen proto, že usiloval o dodržování právního státu a našich společných hodnot,“ uvedla v prohlášení s tím, že její frakce stále podporuje systém takzvaných „spitzenkandidátů“, tedy hlavních kandidátů, se kterými evropské politické skupiny šly do nedávných evropských voleb.
Opoziční Alternativa pro Německo (AfD) a Levice tvrdě kritizují nominaci německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) do čela Evropské komise a připomínají aféry na jejím úřadu. Radost nemá ani vládní Křesťanskosociální unie (CSU), která do čela EK prosazovala svého politika Manfreda Webera, jenž vedl kandidátku evropských lidovců ve volbách do Evropského parlamentu.
„Slzy radosti po Evropě u všech poradních firem: nové lukrativní trhy se najednou otevírají i mimo bundeswehr,“ napsala na twitteru Alternativa pro Německo, která tak narážela na velkorysé odměny, které německé ministerstvo obrany za úřadování von der Leyenové platilo externím poradcům.
