Rusové v Česku drtivě hlasovali proti Putinovi. Vyhrál jen ve Varech
ČESKO JAKO BAŠTA RUSKÉ OPOZICE?
2
Rusové žijící v Česku v drtivé většině hlasovali proti změnám ústavy, která by mimo jiné umožnila nynějšímu prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat ve funkci až do roku 2036. Putina v Česku podpořilo 20,15 procenta voličů, ale 79,85 procenta Rusů bylo proti němu. Česko tak vypadá jako bašta ruské opozice, podobný výsledek byl už například jen v Británii.
O referendu změn ruské ústavy v Česku hlasovalo celkem 3358 Rusů. Nejvíce z nich, konkrétně 2835 hlasovalo v Praze, kde byla zřízena volební místnost na Ruském středisku vědy a kultury. Ruské velvyslanectví v Praze informovalo, že 505 Rusů hlasovalo pro změny ústavy, dalších 2325 však proti, což znamená, že v Praze drtivě zvítězili odpůrci změn s 82,04 procenty.
Ještě silnější (83,43 procenta) byli odpůrci změn v ústavě Ruské federace v Brně. Zde se hlasovalo na tamním generálním konzulátu, kam zavítalo celkem 356 Rusů. Pouze 56 z nich však hlasovalo pro změnu v Putinův prospěch a 297 bylo proti.
Putinovu zástavu obrazně řečeno drželi pouze Rusové, kteří volili na konzulátu v Karlových Varech. Zde zvítězili příznivci změn a potažmo i Vladimira Putina s 68,26 procenty, když pro změny hlasovalo 114 a proti 53 Rusů.
Celkem tak na území České republiky hlasovalo 3358, přičemž 675 hlasovalo pro a 2675 Rusů proti změnám ústavy. Putina tak v Česku podpořilo 20,15 procenta voličů, ale 79,85 procenta Rusů bylo proti němu.
Česko lze označit za jakousi baštu Putinových odpůrců. Podobně důrazné odmítnutí změn v ústavě vyjádřili jen v několika málo zemích. Mimo jiné například ve Velké Británii, kde přímo v Londýně bylo 80,5 procenta hlasů proti a pouze 19,3 pro změny v ústavě. Celkem zde hlasovalo 2228 Rusů.
Celkem hlasovalo 110 milionů Rusů
Změny v ústavě, jež umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení do nejvyššího úřadu, celkem podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda, 21,27 procenta bylo proti. Již ve čtvrtek to oznámila ústřední volební komise po sečtení všech hlasů. Komise také uvedla, že účast činila 65 procent, z čehož vyplývá, že úpravu základního zákona podle oficiálních údajů podpořila zhruba polovina z přibližně 110 milionů všech ruských voličů.
Změny v základním zákoně umožní Putinovi opětovná zvolení i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024, a to na dvě další šestiletá období. Mohl by tak setrvat u moci až do května 2036.
