„Trestní stíhání se dá objednat. Babiš to ví, byl součástí sítě, která to umí“

Tomáš Almer, dlouholetý šéf Útvaru zvláštních činností, který má na starosti policejní odposlechy, odešel od policie v roce 2012. V rozhovoru pro Echo TV popisuje, že trestní stíhání, nebo naopak jeho zastavení, se dá podle jeho znalostí v Česku skutečně objednat. Andrej Babiš to ve sněmovně řekl, protože byl součástí klientelistické sítě, která objednávat nebo zastavovat uměla. Nejhorší poměry podle Almera panovaly za úřadování zesnulého premiéra Stanislava Grosse a jeho účinkování na ministerstvu vnitra, kdy Babiš začal být jedním z klíčových hráčů klientelistické policejně-politicko-byznysové sítě.

Co řekl Tomáš Almer v rozhovoru s Lenkou Zlámalovou pro Echo TV

Jak jste vnímal sdělení pana premiéra Babiše, že tady lze koupit trestní stíhání, to že někoho dostanete do vězení nebo dokonce ho necháte odsoudit?

Tak pan premiér asi ví, o čem mluví. Pakliže to řekne z takhle vážených úst, tak to asi bude možné.

Dá se v České republice koupit trestní stíhání, objednat trestní stíhání?

Já si myslím, že v České republice se dá objednat naprosto cokoliv.

Žertujete teď? Nebo myslíte vážně, že tady se dá objednat trestní stíhání?

Já takhle, kdybych měl konkrétní poznatky, tak by bylo mou povinností někam běžet a oznámit to. Mý hluboký přesvědčení je takový, že se tady dá koupit i trestní stíhání.

Vím, že říkáte, že neznáte zcela konkrétní případy, ale slyšel jste, aspoň na úrovni řekněme drbů, když jste byl ještě v policii, že něco takového se opravdu děje?

Ano.

Bylo těch případů hodně nebo čeho se to aspoň týkalo, kdybyste mohl být konkrétnější.

To je různé, protože druhy trestné činnosti jsou různé a řekl bych, míra nepohodlnosti jednotlivých osob je různá a přes fiktivní trestní stíhání se lze domoci čehokoliv, lepšího obchodního postavení, politické funkce.

Jak se to dělá? Jak se objednává trestní stíhání?

No tak to je důležité znát nějakého policistu, potažmo státního zástupce, který má dobrou vůli vysvětlovat ten trestní zákon tak, že skutky, které nejsou zcela jasné, označí jako trestný čin.

A dá se to dotáhnout až k těm skutečně odsuzujícím výrokům soudu, nebo většinou to potom umře na té cestě?

Já se domnívám, že se to dá dotáhnout až k soudu.

I o takových případech jste slyšel?

No takhle, kdybych o nich slyšel, tak je to…

Drby o takových případech, kdybyste samozřejmě měl poznatky, tak jako policista víte, co máte dělat.

V každém případě padly rozsudky, který byly velmi velmi podivné, a to zadává prostor pro spekulace o tom, že pravděpodobně ten trestní zákon nebyl úplně tím hlavní vodítkem.

Vzpomínáte si na některý takový konkrétní případ, kdy jste měl dojem, říkal jste si, tohle je rozsudek, který v zásadě takhle vyústilo to objednané trestní stíhání?

No, v podstatě dneska se rozhodovalo a vydání poslance Svobody k trestnímu stíhání.

Ano. Jenom, aby diváci věděli, sněmovna ho odmítla vydat, nebo lépe řečeno mandátový a imunitní výbor nedoporučil vydání pana poslance Svobody kolem Opencard.

Ano. To nevím, jestli z toho bude mít radost. To není podstatné, ale v každém případě ten rozsudek v kauze Opencard zavání opravdu velmi velmi účelovostí.

Účelovost je jedna věc a druhá věc je ta objednávka, o které se bavíme. Zavání to i objednávkou? (případ Opencard)

Samozřejmě.

Můžete být trochu konkrétnější? V čem konkrétně?

No tak v kauze Opencard v podstatě padají jiná obvinění a nejsou uzavřená jiná trestní stíhání lidí, kteří jsou daleko vlivnější než, při vší úctě, pan bývalý primátor a dnes poslanec Svoboda.

O kauze Opencard

On pan Svoboda navíc k tomu taky přišel pozdě, on hasil de facto ty následky a je dneska trestně stíhaný za ty následky. Na koho podle vás to mělo mířit, a naopak na základě té objednávky nebyl souzený nebo stíhaný?

Já se domnívám, že podstata té trestné činnosti má kořeny daleko dřív, než nastoupilo celé to zastupitelstvo, které je dneska stíháno. To není jen pan poslanec Svoboda, to je asi devět dalších lidí. Dokonce byli odsouzeni k podmínečným trestům a dneska běží odvolací řízení a myslím, že jestliže pan poslanec nebude vydán, tak nebude mít možnost se očistit v očích té veřejnosti. Ti ostatní jeho spoluobvinění samozřejmě ano, ale vlastně jeho nevydání by narušilo tu jednotu toho sporu, který oni společně vedou se státem. A mám-li se vyjádřit k tomu, jaká by mohla být ta objednávka, tak já si myslím, že v těch předchozích, řekl bych, zastupitelstvech. V předchozím vedením radnice.

To se bavíme o panu primátoru Bémovi, o panu primátoru Hudečkovi?

U primátora Hudečka nevím, ale pan primátor Bém, jeho styky s velmi pochybným podnikatelským prostředím jsou víc než známé, takže tam by se to nabízelo.

Proč to ti policisté dělají? Oni jsou součástí nějakých sítí nebo to jsou zcela konkrétní úplatky. Vlivová skupina přijde a prostě si to objedná?

O klientelismu a protislužbách

Tak to je jeden z principů klientelismu, který tady bují na každém kroku. Prostě mít svého.. No my kluci, kteří spolu mluvíme, to je podstata klientelismu, tak si navzájem vyhovíme, kdežto když je potřeba nějaké trestní stíhání zastavit, tak se třeba dá zastavit, pakliže to není úplně přes koleno, a v případě, že je potřeba ho zřídit, tak znám i kluky, který to uměj, který na to mají pravomoc. No a pak to samozřejmě jde.

Čili oni za to dostávají konkrétní peníze? Nebo konkrétní protislužby nebo konkrétní formu úplatku, jak by řekl pan Ištván.

Já si nemyslím, že to jsou konkrétně peníze, ale jsou součástí takové party, který dbá zejména o to, aby se jí dobře žilo. A oni jsou v ní vtaženi. To znamená, že..

Že to jsou prebendy nějakého jiného druhu, kterými jsou oni odměňováni?

Můžou to být, no nevím, jsou to prebendy jiného druhu. Můžou to být i peníze, můžou to být nabídky výhodných koupí, investice, nevím, čeho všeho.

Bavili jsme se o policii, ale pokud jsou to ty rozsudky, takže podle vás jsou i někteří soudci součástí tohoto klientelistického systému?

No musí být, jinak by to tažení skončilo, jak jste říkala, někde cestou.

Vy už jste v roce 2016, když se jednalo o reorganizaci policie, řekl na adresu současného prezidenta Tomáše Tuhého, že on je součástí toho klientelistického systému a účastní se toho aktivně. Máte nějaké konkrétní poznatky?

No tak..

Řekl jste to v rozhovoru pro Lidové noviny.

Aha. Tak nevím, jestli jsem to řekl až takhle ostře, ale řekl bych, on celým svým zaměřením do toho pasuje, do těch klientelistických struktur.

Čím myslíte tím jeho zaměřením, kterým do toho pasuje?

No tím, jak se chová, odkud pochází, jak probíhala jeho kariéra, s kým udržuje styky.

Mohl byste být jenom malinko konkrétnější. Současný policejní prezident je stále ve svém funkci, takže se bavíme o někom, kdo tu moc reálně má.

No tak já bych tady nerad rozebíral nějakým způsobem třeba rodinné vazby, které má, ale pochází ze severní Moravy, a to je takový region, kde tento způsob vyhovění si má hlubokou tradici.

Vy jste byl u policie bezmála dvacet let, jestli se nepletu, nebo dokonce dvacet let a něco málo. Kdy se začal budovat tento klientelistický systém nebo, kdy se to zhoršilo podle vás? Do fáze, o které mluvíte.

No takhle, on pravděpodobně existoval vždycky, ale moc se o něm nevědělo a možná, že my, kteří jsme byli vevnitř, jsme byli tak naivní, že jsme si toho nevšímali. V každém případě k dramatickému zhoršení došlo na přelomu tisíciletí.

O éře Stanislava Grosse

Bavíme se tedy o éře zesnulého premiéra Stanislava Grosse v zásadě. Buď na Ministerstvu vnitra nebo pak ve Strakově akademii v roli premiéra. Byl, nebo je Andrej Babiš součástí toho klientelistického systému?

Řekla jste to správně, rozhodně byl, protože, mimo jiné, jeho noční komunikace s premiérem Grossem se svého času poměrně slavně omílaly v médiích. Takže já si myslím, že v této době byl premiér Babiš součástí klientelistického systému.

Myslíte si, že byl jedním z klíčových hráčů nebo důležitou složkou toho klientelistického systému?

Myslím si, že ano.

Jak jste vnímal, když poté tento člověk, který byl součástí tohoto klientelistického systému, najednou ve sněmovně říká, že se dá objednat trestní stíhání. Co vás napadlo, když jste to slyšel?

Že asi ví, o čem mluví.

Ono s tím souvisí ještě jedna věc. Řada policistů, kteří odchází od policie z různých důvodů okamžitě, přechází do soukromých bezpečnostních agentur. Jednu z takových agentur má i Agrofert Andreje Babiše nebo lépe řečeno firma, kterou on má dnes ve svěřeneckém fondu. Tam není vůbec žádná lhůta? Ti policisté mohou okamžitě přecházet?

Ano, podle zákona o služebním poměru nejsou vázáni povinností se nevěnovat nebo neživit se tím, co se naučili nebo dozvěděli u policie.

Je to podle vás zdravé, tento stav?

Myslím si, že určitě ne.

Zasluhovalo by si to nějakou novelu služebního zákona pro policisty?

Tak minimálně nějaká konkurenční doložka by se tam měla objevovat. Nevím, jak moc je to průchodné. Policistů je poměrně hodně, odchází jich poměrně hodně. Co s nimi se všemi.

Tak stát by tam akorát, řekněme, nějakou tu ochranou lhůtu, platil jim ten plat. To je vlastně jediné, co by to pro ten stát znamenalo.

Ano.

Jak dlouhá je doba, kdy ty informace, které mám a, které já mohu zobchodovat jako policista, jsou aktuální, že je dokážu využít? Jak dlouhá by ta ochranná doba měla být?

Ty informace zastarávají poměrně rychle, pokud se týkají konkrétních kauz. Všechno má nějaký vývoj a ta vyšetřování probíhají poměrně rychle, jsou v nich nějaké zvraty. To znamená, že tyto informace, takové ty operativní, ty zastarají hodně rychle. Druhá věc jsou systémové informace, to je, jak to kde chodí. Tam si myslím, že ta doba, než začnou být nepoužitelné je daleko delší. V každém případě si myslím, že rok by se slušelo v té konkurenční doložce, kdyby bylo.

Vy znáte poměry v jiných zemích. Je to standardní, že ty konkurenční doložky jsou?

Nemám takové informace, abych mohl tvrdit, že v zákoně nebo ve smlouvách, které policisté mají v jiných zemích, je nějaká konkurenční doložka, ale bývá zvykem v těch slušných zemích, ať už mluvíme o Británii, Spojených státech a dalších, že ti lidé, i když odejdou od policie, zůstávají pracovat pro stát, ať už formou dohod a o vykonání práce nebo doučit.

Mluvíte o sto procentech policistů nebo řekněme zaměstnanců silových složek, kteří opouští tyto služby ve Spojených státech nebo v Británii, že vlastně stát by se o ně měl nějakým způsobem postarat?

Asi ano. Nemluvím rozhodně o sto procentech těch policistů. To asi žádný stát by neuměl. Nehledě k tomu, že z těch řadových funkcí ty informace, které nesou ti policisté, nejsou řekl bych až tak důležité.

Koho by se to mělo týkat? Lidí, kteří dělali vysokou hospodářskou kriminalitu nebo, kde je to propojení politiky a byznysu?

No tak určitě vedoucích, od stupně dejme tomu odbor nahoru.

Co se ještě dá jiného proti.. Protože vy to popisujete v dost temných barvách, ty klientelistické vazby. Co se dá udělat, aby se roztrhaly?

Já se domnívám, že uměle se nedá udělat nic. To je podobné jako s korupcí jako takovou. Šance na to, že se tyhle fenomény naruší nebo omezí, významně omezí, ta je uvnitř těch systémů. Ten vývoj je zpravidla takový, že ať už v tady těch kamarádšovskejch nebo korupčních vazbách se ocitá čím dál víc lidí a ne všichni, protože chtěj, protože se tam hrnuli. Prostě mnozí tam jsou vtaženi.

Jak tam můžu být vtažena proti své vůli? Když se tam nehrnu.

No někdo mi něco nabídne tak jako a ono je to zajímavý, tak na to kejvnu, myslím si, že o nic nejde. Pak najednou zjistím, že o něco šlo.

Myslíte, že to je taky naivita?

Nepozornost.

Čili, co by se dalo udělat? Protože pro normálního občana je sdělení, které říkáte, děsivé, že tady se dá objednat trestní stíhání.

No tak já si to myslím.

Ale co se proti tomu dá udělat se snažíme dobrat.

Tyhlety systémy se v podstatě musí zhroutit tak trošinku samy, když už naberou takových rozměrů, že významné procento těch, kteří v tom jedou, to přestane bavit a přestanou v tom jet a už se o tom mluví tolik, že noví lidé se nenechají vtáhnout. Tak pak se ty systémy hroutí. Přestává to fungovat.

A co je ten bod zlomu? Proč najednou přijde ta chvíle, kdy se to začne hroutit?

Nasycenost.

Jak to myslíte nasycenost?

Roztok, když je nasycený, tak přestává být roztokem a začíná být kaší nebo v něm krystalizují nějaké věci. Je to vždycky o tom, že ta hustota musí dosáhnout bodu krystalizace.

A krystalizujeme?

Já bych byl strašně rád, kdyby ano.

Přece jen nejste už nějakou dobu u policie, ale pořád se pohybujete kolem těch věcí. Jak to vnímáte, vy jako pozorovatel, člověk, který kdysi býval insiderem?

Já si nemyslím, že zrovna u té policie by se něco dramaticky lepšilo. Ale nerad bych, aby to vyznělo, že všechny holky a kluky, co se na tohle dali, hážu do jednoho pytle. Tak to rozhodně není. Tam bych řekl je většina jistě poctivých lidí, kteří to s tou prací myslí vážně a chtějí ji dělat. Akorát, že to prostředí nevytváří ta většina. To vytváří šéfové. Tam si nejsem jistej, že to jsou zrovna v aktuální době ti, kteří podporují ty snahy o to, aby bylo dopřáno těm, kteří to myslí poctivě.

Před pěti lety se tady pod heslem „Všeci kradnú“ rozjela velká protikorupční revoluce. Myslíte, že výsledkem toho je, že se něco v tom systému zlepšilo? Nebo se to naopak zhoršilo? Protože po těch pěti letech zjistíme, že se tady dá objednat trestní stíhání.

No tak říká to premiér.

Říká to jedna ze součástí toho klientelistického systému, jak vy jste sám řekl.

Ano. Tak a teď jsem zapomněl na co jste se ptala.

Protikorupční tažení

Jestli se něco zlepšilo po tomhle protikorupčním tažení?

Já si myslím, že celý ten proces se zkomplikoval. To nebylo až s nástupem poslední vlády. To byl takový proces, který spíš se odvíjí od různých trestních stíhaní, které se úspěšně podařilo realizovat, vzdor tomu, že znamenaly narušení těch klientelistických vazeb.

Můžete být tedy trošinku konkrétní, jak jste byl třeba u té Opencard, co máte na mysli.

No tak v podstatě padla obvinění lidí, které nebylo zvykem obviňovat, a za skutky, které nebylo zvykem stíhat. Ta kauza Opencard má několik větví. To je vlastně rozkrádání evropských fondů ve Středočeském kraji. To je kupčení s poslaneckými mandáty a zneužívání vojenského zpravodajství.

A nebylo to tak, že jedna parta to převzala a začala kriminalizovat tu druhou partu, která byla v té době u moci?

To je zajímavý, tohle. Nemyslím si to.

A jak to teda je?

Mluvili jsme tady o těch poctivejch lidech v tý policii, o té krystalizaci a já si myslím, že se překvapivě našla skupina, která zatím asi ještě není většinová, ale bylo by dobře, kdyby bylo orgánů činných v trestním řízení, teď mám na mysli policisty a státní zástupce, kteří čtou trestní zákon stejným způsobem.

Koho máte na mysli? Můžete být konkrétní? Třeba v tom státním zastupitelství ty figury jsou známější než ti policisté.

No tak to státní zastupitelství, tam já bych viděl poměrně dost velkou naději pro ten boj s těmi různými zlořády. Tam si myslím, že se nalezne vyšší procento těch spravedlivých, těch čtenářů té litery toho zákona, nikoli nasávačů atmosféry. Ať už v olomouckém vrchním státním zastupitelství, v pražském. Nejvyšší státní zástupce se jeví také jako velmi statečný člověk.