Rouškomilové či alkoronici. Koronakrize vyplodila mnoho nových slov, inspiroval i Prymula

Na jaře náhle nastalá krize způsobená koronavirovou nákazou se promítla také do některých národních jazyků. Na seznam neologismů, které vznikají hlavně z potřeby pojmenovat novou realitu, tak kromě již běžně užívané koronakrize přibyla například i méně frekventované novotvary inspirované někdejším hlavním epidemiologem Romanem Prymulou.

Že během koronavirové epidemie vznikala nová slova jako houby po dešti, potvrzuje Jan Lazar z katedry romanistiky Ostravské univerzity. Ten navíc srovnával i „koronovotvary“ vzniklé v Česku a ve Francii. „Některá slova šla napříč jazyky, takový covidiot je určitě srozumitelný v mnoha koutech planety,“ uvedl Lazar.

„Ale zatímco Francouzi přišli s corona-abdos, což jsou břišní svaly vypracované během karantény, Češi si stěžovali spíše na koronasádlo nebo korošpeky, tedy korokila navíc,“ dodal Lazar v narážce na to, že mnoho Čechů se přiznalo k tomu, že během karantény se jejich pohyb výrazně snížil, a proto šla kila nahoru.

Co se ale týče novotvarů týkajících se alkoholu, oba národy se shodovaly. „Francouzi si často dávají tzv. apéro, což je přípitek před jídlem. Kvůli pobytu doma a virtuálním aperitivům tak začala vznikat slova jako whatsapéro, skype apéro, ale třeba i vodkafon,“ vypočítal Jan Lazar. Češi však zůstali věrní spíše pití piva.

„Třeba koropivo bylo pivo popíjené u výdejního okénka v době, kdy byly hospody zavřené. A ono výdejní okno bylo překřtěné na žíznivé,“ řekl Lazar. Objevil se ale například i název alkoronik, tedy člověk, který si vybudovali závislost na alkoholu během domácí karantény.

Nejhojněji se le v češtině vyskytovalo slovo rouška. Vznikaly tak třeba tvary jako rouškomil, rouškokaz, naroušitel nebo mateřírouška. Podobně inspirující byla i osoba někdejšího hlavního epidemiologa Romana Prymuly. Díky němu vznikla například slova prymulex (soubor opatření proti covidu) nebo deprymulovaný (deprimovaný z přemíry koronovirových opatření).