1 Posilování evropských pohraničníků?

Maďarský ministr zahraničí odmítl migrační plány von der Leyenové

, NOVÉ

Témata: , ,

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó odmítl plány budoucí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové týkající se migrace. Posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) "není řešením", uvedl v dnešním rozhovoru pro německý deník Die Welt. Evropská unie v případě migrace podle něj stále "nemá jakýkoliv plán".

"Frontex není cestovní kancelář," řekl ministr s tím, že země ležící na vnější hranici Evropské unie, musí tuto hranici také samy střežit.

Von der Leyenová v rozporu s názorem některých členských zemí EU, včetně Česka, usiluje o to, aby do roku 2024 vzrostl počet zaměstnanců Frontexu na 10.000. Část z nich má být nasazena na území členských zemí.

Bývalý kancléř a předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz dnes zároveň vyzval EU k "okamžitému" vyslání dodatečného personálu Frontexu na hranici Bulharska a Řecka s Tureckem. Učinil tak v reakci na nedávnou pohrůžku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že otevře hranice do Evropy pro syrské uprchlíky. "Situace z roku 2015 se už nesmí opakovat, balkánská (migrační) trasa musí bezpodmínečně zůstat uzavřená," řekl.

Kromě posílení Frontexu předpokládají plány von der Leyenové také reformu migrační a azylové politiky. "Potřebujeme nový způsob sdílení zátěže," stálo v jejím programovém prohlášení při kandidatuře do čela komise. Dále zdůrazňuje potřebu vrátit se k plně funkčnímu schengenskému systému bez hraničních kontrol uvnitř společenství. EU musí pomáhat v zemích původu migrantů, bojovat proti pašeráckým sítím, udržitelné řešení je ale podle von der Leyenové třeba najít i pro záchranu migrantů ve Středozemním moři.

Maďarský premiér Viktor Orbán, který kandidaturu von der Leyenové do čela EK podpořil, po srpnovém setkání s německou političkou uvedl, že očekává "smysluplnější" diskuse o migraci. Domnívá se, že při jednáních o migraci bude von der Leyenová zaměřovat rozhovory na témata, u nichž lze očekávat "pozitivní výsledek". Zmínil se v této souvislosti o ochraně hranic nebo o vracení migrantů do zemí jejich původu.

Téma migrace bylo v posledních letech zdrojem značného napětí mezi Bruselem a Orbánem, jehož vláda prosazuje přísnou imigrační politiku. Maďarsko se v době vrcholící migrační krize podobně jako Česko či Polsko odmítlo podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl, kteří na cestě do Evropy dorazili do Itálie či Řecka.

Čtěte také: Jourová jako hlídač právního státu? Jen ukázka, že Babiš v Bruselu znovu nic nevyjednal

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,