Erdogan získal námořní základnu v Libyi. Na 99 let, tvrdí arabské zdroje

Libyjská vláda národní dohody (GNA), uznávaná OSN a držící s pomocí turecké armády Tripolis a západní část země, měla souhlasit s poskytnutím přístavu v Misurátě jako vojenské námořní základny pro Turecko. A to údajně na 99 let. To by znamenalo, že Ankara během libyjské občanské války ještě více upevní svou moc ve východním Středomoří, což dělá značné starosti mimo jiné Itálii a Francii. Informuje o tom italská agentura Agenzia Nova s odvoláním na několik arabských médií. Podle neoficiálních zpráv k tomu mělo dojít v pondělí v rámci třístrané dohody mezi Tripolisem, Tureckem a Katarem. Katar také vyšle do Libye své vojáky a obnoví vojenskou infrastrukturu v zemi.

S informací přišla například libyjská televize se sídlem Jordánsku 218 ​​tv, která je blízká maršálovi Chalifu Haftarovi, ovládajícímu a východ Libye a další arabská média (zde a zde).

Citované zdroje zveřejnily údajné podrobnosti dohody, k níž došlo v pondělí v Tripolisu během návštěvy tureckého ministra obrany Hulusi Akara a katarského ministra obrany Chálida bin Mohammada al-Attiaha. Podle nepotvrzených informací šířených po protureckých sociálních sítích byl přístav Misuráta poskytnut Turecku dokonce na dobu 99 let.

O tom, že se Turecko snaží trvale získat vojenské základny v Libyi se jednalo už několik měsíců. Vedle námořní základny chce Turecko ovládat i největší leteckou základnu al-Watiya, kterou už defacto využívá. Echo24 o tom informovalo zde. Jak poznamenává dnešní italský deník Il Giornale a server Insider Over dohoda mezi Katarem, Tureckem a Libyí znamená vytvoření jakéhosi „ocelového paktu.“ Co všechny tři spojuje? Je to ideologie a politika Muslimského bratrstva, radikální islamistické organizace, která je v řadě zemích zakázaná. Jsou to totiž právě Turecko a Katar, země, které jsou největšími sponzory Muslimského bratrstva, a vláda je v Tripolisu napojená rovněž na tuto organizaci.

Podle libyjských televizních zdrojů bylo dohodnuto také zřízení tripartitního koordinačního centra (Katar, Turecko a západní Libye), které se bude v Misurátě scházet každý měsíc na úrovni náčelníků štábu. Podle dohody vyšle i Katar do západní Libye své vojenské poradce jako instruktory. Turecko v Libyii již svá vojska má, včetně žoldáků ze Sýrie a někdejšího Islámského státu. Dauhá se rovněž postará o rekonstrukci vojenských základen a bezpečnostních zařízení, včetně vojenské akademie v Tripolisu, zničených nebo poškozených během trvající občanské války.

Jak píše Insider Over, v této souvislosti proto není nemístné myslet si, že Tripolis skutečně umožnil Ankaře využívat přístav Misurátu po dobu 99 let. Odpovídalo by to tureckým snahám o trvalou přítomnost v Libyi, aspoň v západní části, a strategické snaze obkličováni Evropy.

Podle týdeníku Arab Weekly, Egypt, který spolu s Ruskem a Francií podporuje maršála Haftara, a dal v poslední době několikrát najevo, že nebude trpět zvyšující se angažovanost Turecka v Libyi, a pohrozil vojenskou intervencí, už projevil svou frustraci nad dalším postupem Turecka a Kataru v podpoře vlády národní dohody (GNA).

V úterý Káhira proto vyslala šéfa vojenské zpravodajské služby, generálmajora Chálida Medžavíra, aby se setkal s polním maršálem Haftarem na velitelství armády na východě Libyi. Egypt potvrdil své kategorické odmítnutí nechat přeměnit pobřežní město Misurátu v základnu tureckého válečného námořnictva. Týdeník dále poznamenává, že nedávná americká iniciativa na vytvoření demilitarizované zóny kolem Syrty a Džufry dosáhla slepé uličky. Káhira k tomu měla už dříve silné výhrady kvůli absenci jasných mechanismů, které by zajistily, že GNA oblast neobsadí svými vojáky a žoldáky, které sem navezlo Turecko.