Papež povolil převézt ostatky kardinála Berana do Česka

vězeň nacismu i komunismu

Papež povolil převézt ostatky kardinála Berana do ČeskaNOVÉ
kardinál Josef Beran Foto:

Foto: Arcibiskupství pražské / http://www.apha.cz

1
Domov
Sdílet:

Papež František povolil převoz ostatků kardinála Josefa Berana do České republiky. Informaci České televize telefonicky potvrdil český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík. Papež tak učinil v souladu s poslední vůlí zesnulého kněze, který zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství. Vláda v tehdejším Československu nepovolila převézt do vlasti tělo bývalého politického vězně nacistických okupantů i komunistického režimu. Převoz by se mohl uskutečnit v dubnu.

„Kardinál Josef Beran si ve své poslední vůli přál být pochován v Praze nebo v rodné Plzni. Kardinál Dominik Duka touží po naplnění tohoto záměru,“ řekl v listopadu České televizi mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

Kardinál Beran projevil přání být pohřben v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, případně v hrobě svých rodičů v rodné Plzni.

„Velvyslanec Vošalík telefonicky o rozhodnutí papeže informoval kardinála Dominika Duku,“ řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Kardinál je v zahraničí a podrobnosti převozu ostatků se budou upřesňovat po Dukově návratu do České republiky. „Teď je čerstvý souhlas papeže, o detailech včetně termínu se teprve bude jednat,“ řekl mluvčí.

Vošalík označil za reálný termín druhou polovinu dubna. Česká strana o převoz Beranových ostatků usilovala dlouhodobě. V Praze by měly spočinout patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během letošního roku při stém výročí vzniku republiky. Podle neoficiálních informací se uvažovalo o konci dubna u příležitosti svátku sv. Vojtěcha (23. dubna), případně o 28. září spojeném se svátkem sv. Václava. Při té příležitosti by mohly být ostatky nejprve vystaveny ve Staré Boleslavi a poté převezeny do Prahy.

Josef Beran byl 33. arcibiskup pražský a v letech 1946 – 1969 primas český. Šlo o duchovního, který si vytrpěl perzekuci jak ze strany nacistů, tak ze strany komunistů. Po atentátu na Heidricha v roce 1942 byl tehdy ještě jako rektor pražského arcibiskupského kněžského semináře vězněn v koncentračních táborech v Terezíně a v Dachau.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Po komunistickém převratu, odmítl již jako primas český podřídit českou katolickou církev komunistickému režimu. V letech 1949 až 1963 byl proto protiprávně internován na různých místech Československa a tudíž po většinu času nemohl spravovat diecézi.

V roce 1963 byl propuštěn z internace. Nemohl však nadále vykonávat arcibiskupský úřad. Poslední léta svého života strávil ve vyhnanství v Římě, kde v roce 1969 zemřel na rakovinu plic. Když zemřel, chorvatský kardinál Šeper jej označil za druhého svatého Vojtěcha. Beran byl jako jediný Čech pochován po boku papežů v kryptách svatopetrské baziliky.

Čtěte také: Papežovo poselství Urbi et Orbi: Mír pro Jeruzalém a dialog s KLDR

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články