Fajtovo odvolání způsobilo poprask. Jeho působení v galerii však vyvolává spoustu otázek

Část veřejnosti pobouřilo odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Před ministerstvem kultury v úterý protestovala stovka mladých lidí, za Fajta se také postavili ředitelé řady světových muzeí. Bylo však jeho působení v Národní galerii opravdu bez poskvrny? Kritici upozorňují, že některé Fajtovy kroky byly skutečně problematické. 

Přes veškerou uměleckou erudici Jiřího Fajta existují pochybnosti o jeho hospodaření v čele instituce. V odborných kruzích se živě diskutuje o plánovaném nákupu kusu z dílny Mistra vyšebrodského oltáře za 62 milionů korun, i když v aukci nebyl prodán ani za vyvolávací cenu 3 miliony korun. Záměr koupit obraz má kritiky, kteří poukazují na to, že se předloni nabízel v dražbě ve Frankfurtu nad Mohanem. Za vyvolávací cenu 110 000 eur (2,8 milionu korun) se nevydražil, po dražbě jej za neznámou cenu koupil současný majitel. Nárůst ceny galerie vysvětlovala tím, že v době dražby se nevědělo, zda je obraz pravý. Kupec riskoval, ale státní instituce podle Jiřího Fajta tak jednat nemůže – proto také dílo nekupovala ve zmíněné aukci.

Hlavním důvodem pro Fajtovo odvolání byla však problematická smlouva o dílo, podle níž byla řediteli Národní galerie vyplacena suma milion dvě stě tisíc korun. Fajt v rozhovoru pro deník Echo24 uvedl, že vznikla kvůli absenci regulérního šéfkurátora galerie. Nabízí se proto otázka, proč takového člověka nezaměstnával? Sám v rozhovoru uvedl, že musí kvůli práci obětovat víkendy i večery. 

Podle Fajta není v České republice taková osobnost, která by mohla funkci zastávat. „Neměl jsem člověka, který by splňoval tak komplexní umělecké, odborné a osobnostní nároky kladené na pozici šéfkurátora. A v Čechách ho ani nevidím. Za této situace bylo přirozené, že jsem tyto činnosti u složitějších projektů vykonával sám. Byl jsem totiž mediálně stejně volán k zodpovědnosti za každý programový bod galerijní dramaturgie,“ odpověděl Fajt na dotaz Echo24.

Sponzorský dar Komerční banky?

Fajtovo odvolání uvítala například Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR: „Podle našich zdrojů pocházejících přímo z Národní galerie údajně existovala dohoda mezi ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a Jiřím Fajtem, že si Fajt bude různými smlouvami o dílo dorovnávat plat na německou úroveň. Fajt totiž do Národní galerie přišel z Lipské univerzity, ve které vedl Společenskovědní institut pro historii a kulturu středovýchodní Evropy. O tom, že může mít tato informace svůj reálný základ, napovídají již medializované kauzy týkající se darů Komerční banky, kdy měla být údajně vyplacena částka 1,3 milionu Kč na vylepšení platu generální ředitele nebo právě aktuální kauza, kdy si Fajt na konci roku 2018 vyplatil nad rámec svého platu částku 1,1 milionu Kč.“

Odvolaný Fajt však tvrzení asociace popírá. „Není pravda, že by existovala jakákoliv dohoda s ministrem Hermanem. Medializovaná údajná kauza se sponzorskými penězi od Komerční banky byla pouze jedním z pokusů se mě zbavit hned na začátku mého působení. Nikdy jsem žádnou smlouvu, která by mi zajišťovala osobní prospěch ze sponzorských peněz, nepodepsal. Zveřejnění tohoto lživě vykonstruovaného příběhu mě měl očernit podobně jako současná situace. A peníze jsou pro tento účel navýsost vděčným tématem,“ uvedl Fajt pro Echo24.

Navíc dodává, že peníze dostával pouze ve dvou případech. „Mimo obvyklý tarifní plat jsem byl za své éry placen pouze dvakrát – 1. za česko-bavorskou výstavu Karel IV. a to formou měsíční odměny k platu, kterou stanovoval ministr. 2. za koncepci a realizaci osmičkových výročí a to formou autorské smlouvy, kterou se mnou uzavřela NGP za činnosti probíhající 16 měsíců a jejíž parametry se opíraly o vládní usnesení. Tato forma byla navíc NGP doporučena ministerskými úředníky. Takže tvrzení zmiňované památkové asociace je spekulativní a zavádějící, tudíž na úrovni fake news,“ řekl Fajt pro Echo24.

Ke složitému vnímání Jiřího Fajta se vyjádřil také teoretik umění Vít Havránek pro server artalk.cz: „Tato situace se netýká jen Jiřího Fajta, ale je pro NGP stavem chronickým. Je to „one-man show“ postavená na osobní politické podpoře, nebo v lepším případě na budování návštěvnické popularity… Nakonec kvalitní výstavy, jako byla retrospektiva Františka Kupky, výstava Marie Lassnig, Manifesto Juliana Rosefeldta, reinstalace stálé sbírky umění z let 1918–1938 nebo Prostor pro pohyblivý obraz a další, vznikly díky historickému bohatství sbírek NGP a díky úsilí kurátorek, kurátorů a řady zaměstnanců galerie, ale navenek se kvůli hierarchii instituce prezentují jako zásluha jednoho muže.“

Pět let pedagogické činnosti

Fajt ležel dlouho v žaludku prezidentu Miloši Zemanovi, který jej odmítl jmenovat profesorem. V rozhodnutí Hrad uvedl, že nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole. Univerzita Karlova skutečně pět let pedagogické činnosti požaduje. Zároveň je však rozhodnutí plně v kompetenci školy.

„Jiří Fajt několik let učil na prestižní univerzitě v Berlíně, což hodnotící komise při svém rozhodování považovala za naprosto dostatečnou pedagogickou činnost. Jak jsme již v minulosti několikrát deklarovali, není úkolem prezidenta republiky ani ministra školství, aby věcně přezkoumávali podmínky pro udělení a jmenování profesorem. To je plně v gesci dané vysoké školy, která k tomu má příslušné orgány,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Čtěte také: K protestnímu dopisu šéfů muzeí za Fajta se postavil i ředitel Centre Pompidou