Měl by se Babiš omlouvat?

KOMENTÁŘ

Měl by se Babiš omlouvat?
Má se premiér Babiš omlouvat? Foto: Jan Zatorsky
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Představitelé dle průzkumů nejsilnější české opoziční strany – Pirátů – požadují po premiéru Babišovi omluvu. Předseda vlády by v ní měl reflektovat to, že slovy zlehčoval pandemii nemoci covid-19, čímž mohl veřejnost mást, přispívat k chaotičnosti vládní komunikace v době krize.

Jako příklad uvádějí jeho tvrzení ze 13. září, kdy Babiš mluvil o nízkém počtu lidí, kteří po nákaze koronavirem zemřeli. A jistě by se toho dalo najít ještě hodně. Vystupování Babišova kabinetu bylo nekonzistentní, čímž jistě ovlivnilo atmosféru v zemi, chaotické byly i jeho skutky.

 

V posledních dnech byl na Seznam Zprávách zveřejněn příběh onoho mytického „muže s matematickým modelem“, manažera Pavla Řeháka. Kromě jeho obdivuhodné snahy popisuje i naprostou bezkoncepčnost chování vlády, které ten model musí přinést soukromá osoba, protože ji nenapadne nechat ho sestavit sama. Až bolestivé pak bylo poslouchat premiérovy argumentační výkruty (podávané formou nerozlišitelné slovní hmoty), jimiž reagoval na otázky po politické odpovědnosti, k níž se silácky hlásil v létě, když žil v přesvědčení, že „jsme nejlepší v covidu“. S ohledem na to všechno: Má význam se po něm dožadovat omluvy?

Možná v politickém smyslu, pro někoho, kdo si je dobře vědom, že se Andrej Babiš omlouvat nebude, a chce mu to v příštích týdnech a měsících připomínat. Ale kdyby se stal nějaký zázrak a Andrej Babiš vystoupil před veřejností a omluvil se – bylo by to k něčemu? Co by taková omluva vlastně vyjadřovala? Nanejvýš to, že jeden politik a jeho PR tým došli k závěru, že by něco takového mohlo vylepšit jeho mediální obraz, že by se do „galerie Babišů“ hodilo přidat i Babiše kajícného.

Pro opoziční síly by to znamenalo hypotetické vítězství v tom smyslu, že by předsedu vlády přinutily udělat něco, co nechce a co je mu navíc bytostně cizí. No právě. Vlastně se po něm požaduje omluva, která by nebyla omluvou – vyjádřením obyčejné lítosti nad tím, že člověk něco udělal špatně.

Ale pokud někdo o takovou omluvu stojí, což by v premiérově případu bylo projevem značné naivity, těžko se jí může dožadovat tímhle způsobem. V jednom ohledu ten požadavek Pirátů souzní s módou ritualizovaných veřejných sebekritik, která teď řádí především v anglosaském světě. Samozřejmě nechci srovnávat opoziční poslance, kteří vystupují s kritikou nejmocnějšího člověka v zemi, se zástupem internetem vybičovaných aktivistů, dožadujících se od nějakého nešťastníka pod hrozbou existenčních důsledků ponižující omluvu za nějakou smyšlenou křivdu. V obou těch případech je ale omluva chápaná jako vlastně mocenský prostředek – ne vyjádření sebereflexe, schopnosti nahlédnout vlastní selhání.

Právě proto, že pojem omluvy v současném západním světě prochází tou značně škodlivou redefinicí, že se jejím mocenským vynucováním popírá její smysl, je, myslím, důležité ten původní koncept omluvy hájit, držet. Andrej Babiš by měl nést politickou odpovědnost, měl by být, řekněme, demaskován. Nemá ale význam chtít po něm akt, jehož zjevně není schopen a který by v tomhle kontextu ani nemohl mít nějakou hodnotu.

×

Podobné články