Koronavirus zvedl v západní Evropě počty úmrtí oproti normálu o desítky tisíc

Koronavirus zvedl v západní Evropě počty úmrtí oproti normálu o desítky tisíc
Svět

NADMĚRNÁ ÚMRTÍ

voš Echo24

Zatímco v České republice nemoc covid-19 příliš neotřásla počtem celkově zesnulých osob, situace v západní Evropě je poněkud jiná. Přehled nadměrných úmrtí přinesl The Financial Times a převzaly jej další světová média. Čísla ukazují, že počet obětí v souvislosti s koronavirem může být vyšší, než udávají oficiální čísla. Problémem také nadále zůstává, že zdravotnictví, které se soustředí především na koronavirus, snadno přehlédne další choroby.

Například ve Velké Británii roce 2020 zatím zahynulo o 55 000 více Britů, než je obvyklé, což je téměř o 70 procent více ve srovnání s pětiletým průměrem do 8. května. Píše server Daily Mail. Čtvrtina těchto úmrtí nebyla oficiálně připsána covid-19, ale odborníci říkají, že nadměrné úmrtí vykreslí mnohem jasnější obrázek ohniska. Některé oběti možná nebyly diagnostikovány jako covid-19, některá zase byla důsledkem nedostatečného přístupu ke zdravotní péči či sebevraždy.

Belgie byla podle Financial Times druhou nejhůře zasaženou evropskou zemí s 9 000 úmrtími navíc oproti normálu. Je to o 57 procent vyšší číslo, než je průměr. Úmrtí ve Španělsku vzrostly o 44 procent ve srovnání s pětiletým průměrem, jedná se o 30 000 nadměrných úmrtí oproti normálu. Studie srovnávající nadměrnou úmrtnost v Itálii ukazuje, že také na Apeninském poloostrově zemřelo o 39 procent více lidé než obvykle.

Foto: Grafika Daily Mail

V Česku čísla nepřekročila průměr posledních let

V České republice je však situace odlišná. Celkový počet úmrtí za prvních třináct týdnů letošního roku nepřekročil průměr předchozích několika let, je dokonce o něco nižší. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Pozitivní čísla z prvních tří měsíců roku však může značně narušit vývoj v dalším průběhu roku. Před tím, že by odklady preventivních a jiných zákroků mohly vést k většímu počtu obětí než koronavirus, varoval v rozhovoru pro Týdeník Echo například ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v průměru od roku 2011 do roku 2019 zemřelo za prvních třináct týdnů roku 30 029 lidí. V letošním roce, kdy část tohoto období zasáhla v České republice koronavirová krize, zemřelo 29 963 lidí. V porovnání s předchozími dvěma lety je to dokonce o několik set úmrtí méně. V roce 2019 zemřelo 30 154 osob, v roce 2018 32 250.

Přesto, že se drží počet úmrtí i navzdory koronavirové krizi pod průměrem, tuto statistiku by do konce roku mohly ohrozit dopady tvrdých opatření, která kvůli obavě z nákazy koronaviru panovala v nemocnicích. Podle Miloslava Ludvíka by k tomu mohlo vést delší odkládání preventivních vyšetření a dalších úkonů. „Všechny neobjevené rakoviny a další záležitosti se pak najednou mohou vyhoupnout a paradoxně to může mít na svědomí větší počet obětí než samotný koronavirus,“ řekl v rozhovoru pro Týdeník Echo Miloslav Ludvík. Ten v České televizi také poukazoval na to, že je otázkou, jak se zachovají po otevření nemocnic pacienti, kteří obecně v letních měsících navštěvují nemocnice méně často a navíc využívají dovolené. „Bojím se, že to budeme honit až v září, říjnu,“ řekl Miloslav Ludvík.

Téměř třetinu zemřelých připraví v České republice o život nemoci srdce a cév. Hlavním důvodem je chronická ischemická choroba a selhání srdce. Zhoubné nádory stojí za úmrtím čtvrtiny zemřelých. Nejčastěji to je rakovina plic. Následují nádory tlustého střeva a konečníku a slinivky, u mužů pak prostaty a u žen prsu. Třetí příčinou zůstávají cévní nemoci mozku, jsou za každým čtrnáctým úmrtím. Plicní nemoci mohou přibližně za 6 % úmrtí. Ukazují to data ČSÚ.

 

Související články