Kvůli vegetariánskému salámu zemře víc zvířat než kvůli „originálu“

Na jednu šišku vegetariánského salámu padne za oběť více zvířat než na „originál“, tvrdí analytický komentář na německém serveru Stern. Přestože se během výroby nepoužívá zvířecí maso jako takové, zásadní roli v receptuře mnoha vegetariánských verzí uzenin hraje vaječný bílek.

V uplynulých několika letech nabyly vegetariánské produkty v německých, ale i českých supermarketech na popularitě a staly se běžnou položkou i v menších obchodech a večerkách. Přestože si zákazníci slibují od nákupu mimo jiné lepší životní podmínky zvířat i dobrý pocit, výroba těchto vegetariánských produktů se ovšem bez zvířecí oběti neobejde, píše Stern.

Přestože za bezmasou verzi uzeniny nezemře žádný vepř, produkce „vypotřebuje“ několik slepic, respektive jejich vejce. „Taková mortadela (druh jemného vepřového salámu s slaniny a koření) jisté německé značky se skládá z 74 procent masa. Řekněme, že běžná hmotnost poraženého vepřového dosahuje 94,25 kilogramů, přičemž 80,6 procent masa je určeno k lidské spotřebě, z toho 11,4 procenta jde přímo na výrobu klobás a salámů. Zbytek jsou tuk a kosti,“ říkají v úvodu analýzy autoři článku. Z jednoho poraženého vepřového (o hmotnosti 75,97 kg) lze tak vyrobit 102,66 kg mortadely.

Vegetariánská verze mortadely stejné značky obsahuje 70 procent vaječného bílku. Na výrobu 102,66 kg salámu je tak potřeba zhruba 71,86 kg bílku. Jedno vejce váží průměrně 57 gramů a obsahuje 58 procent bílku, což ve výsledku dělá 33,06 gramů bílku na jedno vejce. „Abychom dosáhli 71,86 kilogramů vaječného bílku, spotřebujeme zhruba 2174 vajec,“ upozorňuje článek.

Jedna slepice ovšem snese přibližně 300 vajec za rok, přičemž po 15 měsících většinou skončí u řezníka. Na 2174 vajec je třeba téměř šest slepic. Ovšem protože polovinu čerstvě narozené drůbeže tvoří vejce nenesoucí samci, kteří míří na jatka mnohem dříve, je úmrtnost podle organizace PETA hned dvojnásobná. Celkem tedy kvůli vegetariánské mortadele padne za oběť dvanáct kusů drůbeže.

Autoři na závěr dodávají, že článek nemá sloužit jako impuls k bojkotu vegetariánských produktů nebo podpoře intenzivnější konzumace masa. Spíš tím chtěli otevřít diskuzi o tom, nakolik tyto bezmasé alternativy „ulehčují“ podmínky zvířat v chovech. Za mnohem závažnější problém považují skutečnost, že každý rok zemře v hromadných chovech 50 milionů čerstvě vylíhlých samců, kteří jsou z hlediska produkce nerentabilní.

Čtěte také: Agrofert, či někdo jiný? Nedozvíte se. Řetězce tají, kdo jim vozí těsto na dopékání pečiva

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.