Pračky a ledničky z EU na roztrhání. Zřejmě míří i na součástky do ruských zbraní

Bujení paralelního dovozu zakázaného zboží potvrzují zřejmě další čísla. Pračky, ledničky či dokonce elektrické odsávačky mateřského mléka jdou na dračku v zemích sousedících či přátelských k Rusku. A míří sem z trhu Evropské unie. Není to poprvé, co čísla ukazují na porušování unijních sankcí proti Kremlu. Jejich obcházení bylo už například v srpnu jedním z možných vysvětlení, proč Rusové tak rekordně převádí peníze do zahraničí. Problémem není především to, že by si Rusové mohli za pomoci západních technologií vyprat, ale obavy, že některé součástky míří do ruských vojenských technologií.

Rusko je kvůli své invazi na Ukrajinu pod přísnými sankcemi ze strany Evropské unie i spojených států a nejen vynalézaví obchodníci, ale zřejmě i ruská armáda hledá různé způsoby, jak nahradit chybějící západní součástky a techniku. V minulosti se už i v ruské těžké vojenské technice řada součástek z jinak běžných domácích spotřebičů objevila, čísla ukazující nárůst exportu tohoto zboží do Rusku blízkých či spřátelených zemí jsou tak varující.

Například Arménie importovala z Evropské unie za prvních osm měsíců tohoto roku více praček, než za poslední dva roky. Do Kazachstánu pak během srpna zamířil až trojnásobek lednic, než za stejné období v minulém roce, vyplývá z dat Eurostatu zkompilovaných agenturou Bloomberg.

Čísla jsou přitom výmluvná i v dalším směru. Data od kazašské vlády ukazují zároveň výrazný nárůst exportu praček, ledniček či dokonce elektrických odsávaček mateřského mléka do Ruska. Samotná Moskva sice obchodní data přestala po začátku invaze publikovat, podle Kazašských dat se však poptávka po odsávačkách v Rusku za prvních osm měsíců roku zdvojnásobila oproti roku předchozímu, v případě ledniček šlo o desetinásobný meziroční nárůst, stejně tak v případě praček odešly do Ruska objednávky za více než sedm milionů dolarů, v minulých dvou letech to byla přitom téměř nula, dodává agentura.

Jedním z důvodů může být i podnikavost některých obchodníků, kteří tak vykrývají nedostatek importu z jiných zemí, případně i firem používajících součástky ze spotřebičů pro běžnou komerční výrobu. V srpnu se pak například možnost dovážení sankcionovaného zboží spojovala také s rekordním převáděním peněz Rusů do ciziny. „Významnou roli začínají hrát i obchodní operace v rámci paralelního dovozu, které je bezpečnější vzhledem k sankcím provádět skrze fyzické osoby,“ citoval v srpnu ruský ekonomický deník Kommersant šéfa asociace Finančních inovací Romana Prochorova a s tím, že roli malých dovozců potvrzují i data od maloobchodníků. Kommersant to přirovnal k situaci v devadesátých letech.

Podle agentury Bloomberg se z řad unijních zástupců zaznívají obavy, že alespoň část tohoto zboží, či jejich součástek, nalezne cestu k vojenskému využití. Zblízka proto nárůst exportu do zemí v blízkosti Ruska monitorují. „I velmi sofistikované ruské zbraňové systémy jsou často vybavené poměrně obyčejnými elektronickými součástkami, které lze najít v řadě komerčních produktů,“ cituje Bloomberg experta Jamese Byrnea z britského think-thanku Royal United Services Institute. Podle něj je tedy zcela možné, že Ruský vojenský průmysl získává součástky z takto importovaného zboží.

A nemusí jít jen o obcházení přímých sankcí. Řada firem z evropské unie se může tímto způsobem vyhýbat kritice, pokud by své zboží, které sankcím nepodléhá, prodávala do Ruska. Také samozřejmě o dalším přeprodeji tímto směrem nemusí vědět. Odhadovat finální destinaci produktů je podle agentury složité už jen z toho důvodu, že Arménie, Kazachstán i Rusko jsou součástí Eurasijského ekonomického svazu, v rámci kterého probíhá volný pohyb zboží.