Smršť, která odnesla koronavirus. Andrej Babiš mohl konečně vládnout, jak si vždycky přál

Pár dnů před ukončením nouzového stavu potkala premiéra Andreje Babiše nepříjemnost. Jeho kabinet se pokusil v rámci nouzového režimu protlačit parlamentem zákon, podle kterého mohou ministři přidělovat státní zakázky anonymním firmám bez jakékoli soutěže a kontroly. „Jediný cíl byl to, abychom se připravili na tu druhou vlnu, ale pokud jsou tam nějaké pochybnosti, tak je lepší to vlastně projednávat normálně a nedávat tam na to legislativní nouzi,“ snažil se vysvětlit České televizi, které se podařilo chytit ho na chodbách Strakovy akademie. I přes bílou roušku vypadal otráveně, jako kdyby si uvědomoval, že potíže s „korupčním zákonem“ devalvují všechno, co se mu podařilo během dvou měsíců, které mohl směle označit za nejúspěšnější období svého života i politické kariéry.

Nekonvenční politik Babiš nikdy nezapadal do běžného demokratického provozu. Jako mnoho jiných populistů se vymezoval proti „tradičním stranám“, pohrdal „parlamentní žvanírnou“ a s podnikatelskou romantikou devadesátých let opakoval, že bude „řídit stát jako firmu“. Po sedmi letech ve velké politice se už zdálo, že v tvrdém boji s demokratickými pravidly musí podlehnout. Jeho marketingový tým sice dokázal „šéfa“ ozdobit vavříny, které přinesla ekonomická prosperita, přesto byly Babišovy výsledky v roli ministra financí i premiéra chabé a takřka neviditelné. Mohl se chlubit, že „našel peníze“ pro nákladné sociální projekty koaličních partnerů z ČSSD, sám k tomu už dokázal přihodit jen slevy ve veřejné dopravě pro studenty a důchodce. Zároveň neproběhla opakovaně slibovaná investiční ofenziva a žádné reformy neusnadnily život podnikatelům, pokud mezi ně nepočítáme posílení byrokracie a zvýšení daní.

Lze věřit Babišovi, že chtěl Česko rozjet jako úspěšnou firmu, sám však nedokázal překonat překážky, jakými byly dlouhé lhůty při projednávání zákonů a složité skládání většiny i u toho nejjednoduššího záměru. Babiš jako premiér si cestu ještě zkomplikoval, když zvolil model menšinové vlády, který vyžaduje skládat speciální většinu ve sněmovně pro každý zákon. Neměl to lehké.

Celý text Petra Holuba čtěte již nyní na EchoPrime. Nebo ve čtvrtek v tištěném Týdeníku Echo. Objednat si jej můžete zde.