Andrej Babiš prošustroval prosperitu

Ekonomika ještě výrazně nezpomalila, přestože to už všichni věští. Hospodaření vlády Andreje Babiše ale už teď stáhlo státní rozpočet do problémů. Ministryně financí Alena Schillerová začala volat po koaliční škrtací schůzce hned poté, co se objevily výsledky státního rozpočtu za leden. Tam ještě nebyl naplno vidět vážný problém. Jen náznaky. Propadal se výběr daní, přestože ekonomika, platy i útraty stále rostou a nezaměstnanost zůstává nejnižší z celé Evropské unie. Z pohledu rozpočtu ideální konstelace. Přirozeně, bez jakýchkoli zásahů vlády by měl růst výběr daní a klesat účty za sociální dávky. Jenže už v lednu se děl přesný opak. Částka vybraná na daních se propadala. Účty za sociální dávky naopak rostly. 

Z vysvětlení ministerstva financí ve správě Babišovy Aleny Schillerové bylo zřejmé, že přesně neví, co se děje. Jen ví, že trend není dobrý. Při schvalování státního rozpočtu na podzim ve sněmovně Schillerová odhodlaně tvrdila, že za žádnou cenu nepřipustí schodek rozpočtu vyšší než čtyřicet miliard korun.

Vzhledem k doznívání rekordně silné prosperity to nebyl žádný výrazně ambiciózní cíl. Jenže první březnovou neděli už v hlavním diskusním pořadu České televize Alena Schillerová přiznávala, že zdroje tu nejsou a schodek se podle ní klidně může vyšplhat přes padesát miliard korun. Pokud vláda nezasáhne. 

To už byly dva dny venku výsledky státního rozpočtu za únor. Schodek 19,9 miliardy korun byl nejhorším únorovým skóre od roku 2011, kdy byla země v recesi. Už druhé za poslední dva roky. Teď na rozdíl od té doby Česko stále prosperuje. Hospodářství už neroste rekordním tempem jako v minulých letech, pořád ale stoupá o velmi slušných 2,8 procenta. Minimálně stejně by tak měly růst příjmy státního rozpočtu z daní. Jenže ony se propadají. 

Za první dva měsíce letošního roku se oproti loňsku snížily o 1,5 procenta. Zatímco ve stejném období loňského roku přišlo z daní do státní pokladny 103,2 miliardy korun, letos to bylo jen 101,6 miliardy. Největší pád – o 4,4 procenta – je u daně z přidané hodnoty. Daně, kterou Andrej Babiš vydával za hlavní měřítko svých manažerských schopností.

Letos se na ní zatím vybralo o 2,03 miliardy korun méně než loni. Ministryně financí v České televizi bezelstně říká, že je to způsobeno především tím, že stát loni neoprávněně zadržoval firmám odpočty z daní, které jim už letos musel vyplatit. Loňská čísla, na nichž Andrej Babiš dokazoval, jak skvěle fungují jeho nové praktiky jako EET a kontrolní hlášení, byla chimérou. „Nastal propad u DPH a ve spotřební dani. U DPH šlo o mimořádný vliv, kdy se vyplatil odpočet dvě miliardy, a pak je tam makroekonomický vliv, větší předzásobení firem před koncem roku,“ říká Schillerová.

DPH ale není jedinou daní, kde klesají příjmy. Ještě horší je výsledek u spotřební daně. Ta se propadla proti loňsku dokonce o 7,9 procenta. Vybralo se na ní o 2,04 miliardy méně. Pád o 5,8 procenta je i u daní z příjmů právnických osob. Opět chybí vysvětlení. „Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím při meziročním poklesu o 0,1 miliardy korun dosáhlo 1,6 miliardy korun, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí,“ píše ministerstvo financí. Totéž se ale dalo říct loni. Takže i tato daň se letos velmi špatně vybírá. Do oficiálního dokumentu se tedy napíše jen víra, že vše se v dobré obrátí díky EET. „V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 procenta vyšší než inkaso roku 2018. Inkaso bude meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence.“ Prý bude líp, i když je teď výrazně hůř.

Babišovi klienti 

Vedle poklesu daní táhnou rozpočet do rekordního schodku vysoké výdaje na sociální dávky. V časech prosperity velmi pozoruhodný trend. 

Výdaje za sociální dávky mimo důchody se za první dva měsíce meziročně zvýšily o 10,4, procenta. Stát na nich zaplatil o jednu a půl miliardy korun víc než loni. Částka utracená za podpory v nezaměstnanosti se navzdory nepřetržitému nářku podnikatelů, že „nejsou lidi“, zvedla oproti předchozímu roku o 2,9 procenta. Nejvíc ze všeho, o 10,4 procenta, ale zmohutněly výdaje na ostatní sociální dávky. Sem patří peníze, které stát vyplácí na dávkách v hmotné nouzi lidem, kteří už dávno nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože jsou bez práce příliš dlouho. 

Týdeník Echo se už v pondělí 25. února, kdyby byly známy jen výsledky rozpočtu za leden, zeptal na vysvětlení pozoruhodného nárůstu peněz na dávky v ekonomice s rekordní nabídkou práce a velmi slušným růstem platů přímo ministerstva financí. Z odpovědi je zřejmé, že moc neví, co se v sociálním systému skutečně odehrává. „Výdaje na podpory v nezaměstnanosti jsou již delší dobu stabilní. Vždy existuje určitá míra nezaměstnanosti, byť jen přechodná a krátkodobá, která si vyžádá výplatu podpor. Základem pro jejich výpočet je též příjem z předcházejícího období, který vystupuje do výpočtu dávky. Takže i při klesající nebo stabilní nezaměstnanosti je vývoj výdajů na tuto dávku neměnný nebo může i mírně narůstat v souvislosti s růstem mezd,“ píše ministerstvo financí. To, že se podpora vypočítá z platů, je zřejmé. Proč se ale v číslech nijak neodráží, že nezaměstnaných je méně? Podobné vysvětlení, že sociální dávky vlastně zvyšují vyšší platy, z nichž se počítají, nabízí ministerstvo financí i u nemocenské. I tady je odpověď pozoruhodná. Když prý pracuje více lidí, čerpají zároveň více nemocenské. „Vyšší počet pracujících osob se odráží i ve vyšším počtu prostonaných dnů, za které je vyplácena dávka nemocenské. Výše uvedené dávky jsou tedy závislé a odvozené od úrovně příjmů z pracovní aktivity, logicky tedy, když rostou příjmy, roste i výše těchto dávek,“ píše v oficiální odpovědi ministerstvo financí. 

Očekávání, že při vyšší úrovni prosperity je víc lidí schopných živit se samo a není závislých na státu, čímž přirozeně klesají výdaje na sociální dávky, v našem případě pozoruhodně nefunguje. Čím víc lidí pracuje, tím jsou prý zároveň víc závislí na sociálním systému třeba kvůli neschopenkám. 

Žádné škrty, vyšší daně

Rozpočet odráží politickou realitu. Andrej Babiš má voliče závislé na přímých platbách od státu. Ať už jsou to důchody, sociální dávky, nebo platy ve veřejné sféře. Ke svým klientům přesměroval z veřejných zdrojů obrovské sumy peněz. Nejsou to peníze, které se dají jen tak ze dne na den škrtnout, když si někdo usmyslí. Jsou diktované zákonem. Jde o mandatorní, povinné výdaje. Čím větší část rozpočtu spolknou, tím méně zbývá na investice a projekty, které budou zemi rozvíjet. Když Andrej Babiš poprvé nastupoval v roce 2014 do vlády, vyplácelo se na nich 699 miliard korun. Letos to má být už 825 miliard korun. 

Největší sumu z této částky tvoří starobní důchody. V roce 2014 se na nich vyplatilo 386 miliard korun. Letos to má být už 473 miliard. Jen za posledních šest let se výdaje na důchody zvedly o 87 miliard korun. Dávky státní sociální podpory, kam patří třeba dětské přídavky nebo rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení, stouply z 38 na 43 miliard korun. 

Útraty za platy státních zaměstnanců se zvedly skoro o devadesát miliard korun. Ze 172 na 261 miliard. Není to tím, že by si lidé, kteří pracují pro stát, tolik polepšili. Především jich stát zaměstnává o tisíce víc než ve chvíli, kdy se Andrej Babiš ujímal moci. Když startovala v roce 2014 první vláda, v níž byl ministrem financí, bylo v Česku 416 tisíc státních zaměstnanců. Loni už 453 tisíc. To je růst zhruba o deset procent. Letošní rozpočet už počítá se 470 tisíci zaměstnanci. Řady lidí, které živí stát, se za Babišova vládnutí zvýšily o 54 tisíc. V časech technologické revoluce, kdy spousta věcí může fungovat elektronicky, je to skoro stejně bizarní, jako když za nejnižší nezaměstnanosti v celé Evropské unii roste částka vyplácená na podporách.

Hlavně nejsou vidět výsledky, čímž se od výdajů rozpočtu dostáváme k příjmům. Opoziční Piráti na oficiálních datech ze státního rozpočtu velmi výstižně ukázali, jak Babiš jen šíří mýtus a on-line elektronická evidence tržeb ani kontrolní hlášení DPH a další s daněmi související byrokratizace víc peněz do státní pokladny nepřinesly. Přibyly jen ty desítky tisíc nových úředníků. 

S oslabující ekonomikou se dá čekat další pokles příjmů z daní. Výdaje ale zůstanou přinejmenším stejně vysoké. V případě, že začne stoupat nezaměstnanost, spíš porostou.

Pro Andreje Babiše je to politicky velmi ohrožující stav. Příběh všech jeho potíží se zákonem včetně obvinění z dotačních podvodů velkého rozsahu na Čapím hnízdě, za které mu hrozí až osm let vězení, nejasného původu majetku včetně zatažení dětí a manželky do role bílých koní ukazuje, že jeho voličům nic z toho nevadí. Jeho podporu žádné nové odhalení nesnižuje. Na kriminální novinky ze života svého politického favorita nejsou jeho voliči citliví. Buď věří jeho paranoidní verzi, že je to všechno spiknutí jeho konkurentů, nebo je to nezajímá. Citliví nejsou, dokud jim Andrej Babiš posílá stále vyšší a vyšší část přes důchody, dávky atd. A on je posílá. 

Dvě třetiny Babišových voličů jsou na státu závislí. Takže pokud by zvyšování přímých plateb voličům skončilo, nebo by se ty částky dokonce snížily, začnou Andreje Babiše jeho příznivci velmi rychle opouštět a přesouvat se jinam. 

Babiš žádné škrty výdajů pro své voliče nepřipustí ani ve chvíli, kdy ekonomika oslabí a příjmy státu začnou klesat. V tomto momentě se dají očekávat dva scénáře. V tom prvním začne premiér vytvářet dojem, jak šetří škrty v provozu úřadů a ministerstev. Zase budeme slyšet o centrálních nákupech apod. Na tom ale dokáže ušetřit pár miliard, nikoli desítky miliard, které budou státu chybět. Andrej Babiš si s tím ale nejspíš nebude lámat hlavu. Nechá státní rozpočet padnout do výrazně hlubšího schodku. Nic moc tím neriskuje. Proti jiným zemím Evropské unie má Česko velmi nízké státní dluhy i schodek, takže je ještě daleko do nebezpečného momentu, kdy ohrožené zemi začínají růst úroky ze státních dluhů do neudržitelných výšek. To je stav, v němž je nyní třeba Itálie. Do něj máme opravdu daleko. 

Druhou možností je, že Babiš zvedne daně. Nejspíš daně z příjmů. To nezasáhne jeho voliče, kteří stejně v drtivé většině příjmové daně neplatí. Nepopulární škrty přímých plateb voličům se čekat nedají. To by od Andreje Babiše byla vzhledem k jeho elektorátu politická sebevražda a on to moc dobře ví.