Zemřel herec Bruno Ganz. Proslavila jej role anděla Damiela i Adolfa Hitlera
Úmrtí slavného herce
Ve věku 77 let zemřel v Curychu švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz, informovala v sobotu agentura DPA s odvoláním na jeho agenta. Ganz se proslavil zejména rolí nacistického vůdce Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše (Der Untergang) z roku 2004.
Filmové fanoušky zaujal také jako anděl Damiel z filmů Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987) a Tak daleko, tak blízko! (1993). Ganzův expresivní, „lidový“ výraz, zde podle kritiků pomohl převést chladnou režisérovu vizi věčnosti do čiré radosti z člověčenství. K novějším Ganzovým snímkům se pak řadí například Baader Meinhof Komplex a Předčítač (oba z roku 2008), Neznámý (2011), Vzpomeň si (2015) nebo V čase ubývajícího světla (2017).
Takto Ganz ztvárnil vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše.
Ganz se narodil v Curychu 22. března 1941. Ve filmu debutoval jako devatenáctiletý v roce 1960, kariéru však tehdy ještě pořádně nerozjel. O rok později se poprvé představil na divadle, jemuž zasvětil následující téměř dvě dekády profesního života. Hrál převážně v Německu, kde ho v roce 1973 časopis Současné divadlo označil za herce roku. Ganzovým velkým divadelním počinem byla titulní role ve dvoudílném představení Goethova Fausta v roce 2000.
Od 70. let se mu dařilo i ve filmu, pracoval s věhlasnými režiséry jako jsou Werner Herzog, Wim Wenders, Éric Rohmer a Francis Ford Coppola. Po boku Laurence Oliviera a Gregoryho Pecka si zahrál například v thrilleru Hoši z Brazílie (1978), vedle Klause Kinského a Isabelle Adjaniové v hororu Upír Nosferatu (1979) a posléze hrál v několika desítkách nejrůznějších filmů.
Ganz získal řadu cen, například Německou filmovou cenu (1976) nebo Švýcarskou filmovou cenu (2000). Byl jmenován Rytířem umění a literatury, ocenění za přínos světové kinematografii obdržel od Evropské filmové akademie. Herec také několikrát navštívil ČR, v roce 2010 na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián.
V polovině 90. let Ganz obdržel nad nejkurióznější vyznamenání v oboru jevištního herectví – Ifflandův prsten. Jeho držitelé jej testamentárně na doživotí odkazují kolegovi podle své volby. Ganz prsten získal po oblíbeném rakouském herci Josefu Meinradovi. Jde o šperk s podobiznou herce, divadelního ředitele a dramatika Augusta Wilhelma Ifflanda, který v roce 1782 jako první ztvárnil roli Franze Moora v Loupežnících Friedricha Schillera. Komu ho odkázal Ganz, není zatím známé.