Jak zadržet vodu. Kukuřice a řepka půdu likvidují

Jak zadržet vodu. Kukuřice a řepka půdu likvidují
Týdeník

ECHOPRIME

Petr Holub

Ještě před dvěma měsíci hovořili znalci o pětisetletém suchu, během pár týdnů ho však vystřídaly přívalové povodně. Půda nedokáže zadržet vodu, která rychle odteče a zanechá po sobě suchou poušť. Stále častěji se proto mluví o tom, že je třeba najít recept, aby půda zničená industrializovaným zemědělstvím zase dokázala vodu udržet. Účinným nástrojem, jak se vrátit do minulosti, je rozčlenit krajinu znovu na menší celky, obnovit meze a malé vodní plochy. To je úkol zeměměřičů a krajinářů sdružených v Asociaci podnikatelů v geomatice a jejich šéfa Martina Hrdličky.

Za komunistů se rozorávaly meze, menší pole se scelovala do velkých lánů, meliorace umožňovaly intenzivní zemědělství v podhorských oblastech. To jsou hlavní chyby, jejichž důsledky musíme překonat?

Přiznám se, že jsem meliorace za socialismu studoval a potom je i v praxi realizoval. Protože jsem vždycky měl vztah i k přírodě, tak jsme se u nesmyslných projektů třeba s předsedou JZD dohodli, že některé části projektu vynecháme, protože byly zbytečné. Tehdy byla představa intenzivního zemědělství za každou cenu, udělat ze všeho ornou půdu. Dnes jsou ale jiné faktory, které půdu ničí. Je to paradoxně ekologická snaha vyrábět biopaliva, ze kterých si někteří podnikatelé udělali velký byznys. Pro zemědělce je velmi výhodné pěstovat kukuřici a řepku, které tu půdu úplně likvidují, zvlášť když se jejich pěstování opakuje velmi často nebo když se pěstují v nevhodných podmínkách. Protože když se pěstuje kukuřice, je půda velmi náchylná k vodní erozi.

Nemůžeme mluvit jenom o čtyřiceti letech bolševismu, který zničil majetkové vazby a půdu likvidoval melioracemi, nevhodným hnojením a podobně. Bohužel v tom trendu pokračujeme, protože máme energetické plodiny, které je pro zemědělce výhodné pěstovat. Právě způsob hospodaření se nejvíc promítá do zadržení vody v půdním profilu, kde je potenciálně ta největší zásobárna vody. Nic nevyřeší opatření typu, že vydáme miliardy na přehrady. Voda se musí zachytit tam, kde spadne, musí ji udržet ten půdní profil, případně ať prosákne do spodních vod. To znamená zpomalit odtok z krajiny, zlepšit půdní profil a obnovit původní vodoteče, a teprve pak můžeme řešit přehrady. Přece nebudeme vodou z přehrad zpětně zalévat schnoucí lesy a každé pole, kde se pěstuje kukuřice.

Ví se, že škodí velké lány a velké betonové plochy. Jak se to dá zlepšit pomocí pozemkových úprav?

Komplexní pozemkové úpravy k tomu mohou přispět, ale v této chvíli nejvíc chybějí investice, protože ty prostředky, které se na ně vydávají, jsou dlouhodobě neměnné a kvůli inflaci prakticky klesají. Proto počet vyhlašovaných pozemkových úprav klesá, místo aby akceleroval. Pro představu: před pěti lety se zahajovalo zhruba 220 až 250 komplexních pozemkových úprav, to znamená 250 katastrálních území v republice. Poslední dva roky jsme na 130 až 150 komplexních pozemkových úpravách. Je to opačný trend, než o kterém se mluví. K těm betonovým plochám: v minulých letech zcela selhala ochrana zemědělského půdního fondu ve vazbě na územní plánování. Takže dnes na zemědělské půdě stojí především kolem dálnic obří haly a satelitní bytová zástavba. Je to škoda, mělo se víc tlačit na zhuštění zástavby v intravilánech a využívání brownfieldů.

Celý rozhovor si můžete přečtěte na EchoPrime. Nebo jej najdete v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo

 

 

Související články