Babiš druhým největším příjemcem dotací na Slovensku

V Česku existuje oblíbená kratochvíle, při níž se trumfujeme se Slováky, kdo z nás je na tom hůř. První výročí vraždy novináře Jána Kuciaka dává silný argument bývalým federálním partnerům, ovšem evropská kontrola zemědělských dotací upozorňuje, že určitý druh úpadku si Slováci ani nedokážou představit.

Bruselský parlament pověřil své lidi kontrolou zemědělských dotací pouze na Slovensku právě s odůvodněním, že podvody s nimi se zabýval zavražděný novinář. V závěrečné zprávě z kontroly se o Česku nemluví a její obsah shrnuje komentář Tomáše Zdechovského, který se jako poslanec europarlamentu kontroly zúčastnil. „Závěr? Slovensko má ještě větší problém než Česko!“ napsal poslanec a pak upřesnil, že problém je stejný, ale u sousedů ve větším rozsahu.

Dotace tam totiž kontrolují velké firmy včetně různých mafií s úzkými vazbami na exekutivu, která dotace rozděluje. Pak není divu, že sedmi procentům největších hráčů připadne 70 procent dotací.

Přesto není důvod tvrdit, že Slováci jsou horší. Exaktní data ukazují, že je tomu právě naopak. V Česku kontrolují 70 procent zemědělské půdy, a tedy 70 procent dotací pouhá tři a půl procenta zemědělských firem, a to se ještě nepočítá s tím, že třeba desítky z nich patří pod střechu jednoho koncernu. Vazby mezi podniky jsou na Slovensku velmi neprůhledné a nutno přiznat, že to je v mnoha ohledech horší než v Česku. Deník Echo24.cz ovšem podrobně prozkoumal dotace pro největší zemědělské firmy – a rovněž tato analýza potvrdila, že v Česku jsou větší hráči. Nejvíc dotací pobírá na Slovensku společnost Exata Group, jež bývá spojována s miliardářem Oszkárem Világim. Podpora ve výši necelých osmi milionů eur v roce 2017 však dosahuje pouze pětiny podpory pro český holding Agrofert, jakkoli ho ovládá miliardář Andrej Babiš původem ze Slovenska. Za pozornost stojí, že s necelými šesti miliony eur je Agrofert druhým největším příjemcem zemědělských dotací také na Slovensku. Babišova slovenská divize ovšem v příjmech z eurofondů zaostává za pěti českými velkozemědělci, mezi nimiž se dá najít kromě pozemkového magnáta Gabriela Večeři také podnik Spojené farmy, který ovládá miliardář Radovan Vítek, nebo koncern Úsovsko bývalého ministra Jiřího Milka. Za pozornost stojí, že také maďarští zemědělci zaostávají za Čechy, například podle údajů Green European Journalu neinkasují tři nejbohatší Maďaři ani dohromady tolik jako jediný Agrofert prostřednictvím českého rozpočtu.

Slovenské spekulace, česká jistota

Úvahy o tom, že všechno řídí mafie, patří ke slovenskému folkloru. Češi si obvykle vystačí s termínem vláda oligarchů nebo střet zájmů, věcně tím ovšem myslí totéž. Naši sousedé mohou odhalovat kontakty, které mají největší zemědělci s vládními politiky. Oblíbené jsou například spekulace o dobrých vztazích podnikatele Világiho a Bély Bugára, šéfa vládní strany Most. Jsou tak oblíbené, že se dostaly i do českých Hospodářských novin. Češi spekulovat nemusí. Dlouholetým majitelem byl a jediným beneficientem Agrofertu zůstal sám premiér, v žebříčku největších příjemců nechybí exministr a podobně. Na Slovensku může docházet k ostřejším konfliktům a zřejmě i vraždám, velcí podnikatelé možná dokážou ovládat části státní exekutivy, ovšem největší tuzemský zemědělec a premiér v jedné osobě je exemplárním případem jevu, jemuž se říká state capture (převzetí státu oligarchy). V takové situaci už není ke konfliktům důvod. Pokud je něco špatného na tom, že dotace určené malým zemědělcům a na ochranu krajiny shrabují bohatí lídři průmyslového zemědělství, pak mají Slováci ještě co dohánět.

Sáhodlouhá zpráva Evropského parlamentu má jednu chybu, která významně devalvuje její hodnotu: neobjevují se v ní žádná jména ani konkrétní čísla o objemu dotací pro jednotlivé miliardáře, všechny závěry pak vypadají jako neurčité úvahy. Europoslanci se pouze dotazují, jestli slovenská platební agentura zjišťuje, kolik zemědělských dotací dostávají podniky z holdingových struktur Esin a Agrofert, které jsou podle analýzy Echo24.cz čtvrtým a druhým největším příjemcem na Slovensku. Agentura slušně odpoví, že nemá povinnost vazby mezi podniky zjišťovat. To je ostatně také jediná, navíc nepřímá zmínka, jak se do zprávy o Slovensku dostala Česká republika.