Na firmy se valí nová povinnost: musí zřídit oznamovací kanály pro whistleblowery

Ochrana oznamovatelů

Na firmy se valí nová povinnost: musí zřídit oznamovací kanály pro whistlebloweryNové
Domov

Karolína Vaverková

Na firmy i veřejné instituce se z EU valí nová povinnost. Budou muset usnadnit pozici těm, kteří chtějí oznámit porušení práva ve firmě či v úřadu. Firmy nad padesát zaměstnanců, úřady, velké obce a města budou muset zřídit oznamovací kanály a nestrannou osobu pověřit vyhodnocováním oznámení. Opatření, která budou podnikatelé nuceni přijmout, budou značnou administrativní zátěží, varuje Hospodářská komora. „Budeme požadovat úlevy pro podnikatele v jiných oblastech,“ uvedla komora.

Nové povinnosti plynou z unijní směrnice o ochraně oznamovatelů, kteří upozorní na porušení práva nebo porušení veřejného zájmu, tzv. whistleblowerů. Ochrana míří na ty, kteří na svém pracovišti narazí například na činnost ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Směrnici potvrdili v říjnu ministři spravedlnosti členských států. Na jaře ji přijal europarlament.

Členské státy EU mají nyní na sladění směrnice s národními právními systémy dva roky, čas mají do 17. prosince 2021. České ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO) kvůli tomu chystá zcela nový zákon.

Whistleblower nesmí být propuštěn ani zastrašován

Novinka obsahuje široký výčet zakázaných odplat vůči whistleblowerům. Směrnice zmiňuje například propuštění, převedení na nižší pozici, snížení mzdy či zastrašování a diskriminaci. Ale i nepovýšení, neposkytnutí odborné přípravy a dokonce vyžadování psychiatrického nebo lékařského vyšetření. Obsahuje ale i sankce pro případ, že oznamovatel lže.

Sladění unijní směrnice s národním právem, tzv. implementaci, má na starosti resort spravedlnosti „Směrnice bude do českého právního řádu transponována zcela novým zákonem o ochraně oznamovatelů,“ uvedl pro Echo24 za ministerstvo spravedlnosti Martin Bačkovský. Novelizovat se ale budou i další zákony, včetně občanského soudního řádu, soudního řádu správního, či zákona o inspekci práce.

Zaměstnavatelé s 50 a více zaměstnanci a veřejné instituce budou muset zřídit mechanismus pro oznamovatele. Znamená to oznamovací kanály i pověření nestranné osoby oznámení vyhodnocovat.

„Zaměstnavatelé budou mít v rozsahu, který bude teprve specifikován, primárně povinnost zřídit interní oznamovací kanály, které budou garantovat řadu parametrů za účelem ochrany oznamovatelů, kteří se rozhodnou tyto kanály využít,“ popsal pro Echo24 Bačkovský. „Zaměstnavatelé budou například muset pověřit nestrannou osobu nebo odbor příslušný pro příjem a prošetření oznámení a přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení,“ dodal.

Kdo bude přijímat oznámení na národní úrovni?

Nově vytvořený vnitřní oznamovací mechanismus ve firmě či státní správě má být dle směrnice první příčkou oznamování. Až poté se předpokládá oznámení mimo danou firmu či úřad, přičemž směrnice předpokládá, že na národní úrovni vznikne orgán pro přijímání oznámení. A právě okolo toho se dá očekávat velká debata.

Ministerstvo nyní zvažuje, že by šlo o agenturu spadající pod ně. „Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zřízení Agentury na ochranu oznamovatelů. Aktuálně je zvažováno její postavení, přičemž v úvahu přichází, že by agentura byla útvarem ministerstva spravedlnosti nebo samostatnou organizační složkou státu v působnosti ministerstva spravedlnosti,“ uvedl resort.

Že by měla vzniknout agentura pod ministerstvem, se ale nelíbí české Transparency International (TI). „Měla by to být spíš nezávislá instituce, která by existovala samostatně,“ uvedl právník TI Jan Dupák.

Ministerstvo má návrh nového zákona i novelizace dalších v souvislosti se směrnicí předložit vládě do září 2020, chce to ale stihnout dříve.

Hospodářská komora chce hodnocení dopadů směrnice

Podle Hospodářské komory jsou opatření, která budou podnikatelé muset přijmout, administrativní zátěží. „Opatření, která budou podnikatelé nuceni přijmout, budou znamenat značnou administrativní zátěž a hrozí reálné nebezpečí jejich snadného zneužití,“ uvedla pro Echo24 právní expertka Hospodářské komory Lenka Hálková.

„Hospodářská komora má za to, že vzhledem k široké míře ochrany je krajně nežádoucí vydat se v rámci transpozice cestou tzv. gold-platingu, tedy přijetí přísnější úpravy, než směrnice ukládá. Z toho důvodu trváme na zpracování kvalitního a detailního hodnocení dopadů regulace. S ohledem na enormní administrativní zátěž, která vznikne jako důsledek této úpravy, budeme v tomto směru požadovat úlevy pro podnikatele v jiných oblastech,“ dodala Hálková.

Dále čtěte: Facebook v Singapuru na žádost vlády označuje „nepravdivé informace“