Fenomén sdílení také v realitách
KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Téměř každý se jednoho dne musíme rozhodnout, zda se usadíme v bytě nebo v domě. Pečlivě zvážíme všechna pro a proti, jako je například menší starost s běžným provozem bytu, zatímco u domu je to téměř nikdy nekončící práce. Jedna z nově se objevujících výhod hrající pro byt, je možnost sdílení. A to nejen jedné společné chodby a schodiště, dnes se toho sdílí mnohem víc.
Sdílím, sdílíš, sdílíme
O sdílení se mluví jako o fenoménu současné doby, ale to není úplně přesné. Už naše babičky věděly o možnosti sdílení. Jen to fungovalo trochu jinak. Zatímco dnes jsou sdílené věci nejčastěji za úplatu, v dřívějších dobách to byl spíš jakýsi výměnný obchod. Když soused potřeboval půjčit pilu, bez otálení mu ji někdo půjčil. Bylo totiž dobrým zvykem si tyto služby oplácet. A tak každý věděl, že až bude potřeba ke konci léta pomoct na žních, soused se zapůjčenou pilou přijde, případně pomoc sežene. Tehdy ještě sousedské vztahy fungovaly.
Společně pracujeme, sportujeme, cestujeme
Současná generace je však sdílení velmi otevřená. Svědčí o tom úspěchy firem, které tuto službu nabízejí. Jezdíme na sdílených kolech, koloběžkách, v případě delší cesty si půjčíme automobil. Na to už jsme si všichni celkem zvykli. Jedním z také již poměrně rozšířeným způsobem sdílení, je práce v coworkingu. První coworkingový prostor v České republice vznikl v roce 2009, od té doby se počet míst, kde lidé sdílejí pracovní místo, zvýšil a každý si tak může najít přesně to, co mu vyhovuje. Jeden z takových prostorů je Business Link v budově Visionary v pražských Holešovicích. Toto místo je unikátní nejen svou dopravní dostupností, ale také množstvím společných teras, nebo běžeckou dráhou na střeše budovy.
Po práci je čas na zasloužený odpočinek, proto Skanska Reality nabízí ve svých rezidenčních stavbách sdílené prostory, kde mohou načerpat nové síly. Například projekt Port Karolína nebo bytový dům Rarach v projektu U Cukrovaru, dává obyvatelům možnost užívat společnou terasu. Z interního průzkumu, který si společnost nechala vypracovat, vyplývá, že většina lidí tento sdílený prostor oceňuje a využívá. „Dali jsme obyvatelům šanci trávit volný čas společně, díky dotazníku jsme se dozvěděli, že lidé prostor využívají zejména na grilování a odpočinek, zvykli si pořádat společné akce se sousedy, čímž se zvyšuje kvalita jejich života,“ uvedl Lukáš Maděra ze Skanska Reality.
Ten dělá to a ten zas tohle
V době digitalizace se vrací do popředí zájmu návrat k přírodě, lidé mají stále častěji potřebu utíkat z města a být off-line. Svědčí o tom mimo jiné sdílené zahrádky, které se na výsluní dostaly na jaře, kdy se začaly objevovat diskuze o úpravách prostorů pod stromy na pražském Žižkově. Skanska Reality proto plánuje pro obyvatele druhé etapy projektu čtvrť Emila Kolbena možnost pečovat o sdílenou předzahrádku. Nemusejí tedy s obavami zvelebovat veřejný prostor na ulici.
„V rámci druhé etapy čtvrti Emila Kolbena myslíme také na kutily, kteří zde budou žít, a plánujeme zde společnou dílnu. Každý si tak bude moct půjčit například kladivo, šroubovák nebo sekačku,“ dodal Maděra.
Sdílený svět?
Budeme jednou my, nebo naše děti tedy žít ve světě, který bude jen sdílený? Dojedeme sdíleným autem do sdílené garáže, budeme odpočívat na sdílené terase nebo ve sdílené sauně? Patrně ne, neboť člověk má stále potřebu některé věci vlastnit. Je však opravdu nutné, aby u každého domu se čtyřmi obyvateli parkovala čtyři auta? Sdílení není jen trend, a neměli bychom o tom takto uvažovat. Je to o budování vztahů, o menší ekologické zátěži a o větším respektu k druhým lidem. Sdílený prostor nás totiž do určité míry „nutí“ chovat se ohleduplněji a učí nás dělat určité kompromisy.
Možná to je právě hlavní problém „zelených koloběžek“, které nedávno zaplavily Prahu, a následně se snesla velká kritika. Sdílení je totiž dobrá služba, ale vždy záleží na konkrétních uživatelích, jakou tomu udělají pověst.
„My jsme rádi, že naši klienti si těchto prostorů váží a využívají je pro účely k tomu určené, tedy zejména k nějaké formě odpočinku,“ dodal na závěr Lukáš Maděra ze Skanska.