„Dáváte Evropské komisi souhlas zadarmo.“ Jak Česko zasáhne plán obnovy?

ECHOPRIME

„Dáváte Evropské komisi souhlas zadarmo.“ Jak Česko zasáhne plán obnovy?
Týdeník

Daniel Kaiser

V minulých dnech byla na Evropské radě zahájena diskuse o masivním „plánu obnovy“ podle představ Evropské komise (EK). Návrh počítá se zvýšením příštího unijního rozpočtu z 1,1 na 1,85 bilionu eur. Velká část z oněch 750 miliard eur navíc by měla jít na tzv. zelenou revoluci, ať už jako dary, nebo jako půjčky vládám členských států. Peníze si EK půjčí na finančních trzích, splácet je chce rokem 2028 počínaje dalších třicet let – ze společných daní, nebo z vyšších členských příspěvků a vydáním společného dluhopisu.

V rámci oněch 750 miliard přidaných do rozpočtu se Česká republika pohybuje na hranici mezi čistým příjemcem a čistým plátcem, zatímco poloviční Slovensko se může těšit na 10 miliard eur čistého.

Klíč pro výpočet poskytnutých sum se skládá ze tří hodnot: míra nezaměstnanosti za posledních pět let, HDP na hlavu, počet obyvatel. Především první kritérium Českou republiku znevýhodňuje, trestá ji za nízkou nezaměstnanost. Zatímco průměr EU je přes osm procent, Česká republika evidovala pouhá 3,2 procenta lidí bez práce.

Andrej Babiš vyjadřoval ještě před Evropskou radou k plánu řadu připomínek. Ale které Česká republika uplatní a které ne, až se na příštím summitu bude plán schvalovat? Mezitím o české pozici k plánu obnovy bude konečně jednat i Poslanecká sněmovna. Do Salonu Týdeníku Echo přišli: předseda evropského výboru sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL), státní tajemnice pro EU na Úřadu vlády Milena Hrdinková a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Je ten návrh Ursuly von der Leyenové pro Českou republiku výhodný, nebo ne? Začněme názorem vlády.

Hrdinková: Vláda si myslí, že úplně výhodný není. Ale nevím, jestli je to teď úplně ta zásadní otázka. Kdyby se všichni dívali jen na to, co je výhodné pro ně, tak bychom neměli rozpočet schválený nikdy. Návrh je každopádně tady. Rozpočet EU na příštích sedm let se schválit musí. EK je toho názoru, že součástí rozpočtu má být velká finanční injekce, i v Evropské radě převládá chuť si prostě půjčit 750 miliard eur. Dnes tedy otázka nestojí přijmout, či zamítnout. Jsme úplně na začátku, začínáme pracovat na kompromisu. První debata proběhla 19. června a nikdo z premiérů tam neřekl: Ten návrh je super, vůbec nic bych na něm neměnil, pojďte už hlasovat. Každý potřebuje něco změnit, logicky i Česká republika.

Benešík: Je otázka, jak se na věc díváme. Pokud čistě utilitárně, můžeme si na první dobrou říct, že návrh je pro nás nevýhodný. Ale pokud se na něj podíváme v celkovém kontextu a očima našich vývozců, tak to už vidíme jinak. Dostat do kondice italskou, španělskou nebo i německou ekonomiku zkrátka je v zájmu České republiky. V konečném důsledku by se odmítnutí návrhu obrátilo proti našemu rozpočtu, proti našim pracovním místům. Jasně že o návrhu ještě musíme jednat, aby to bylo výhodné pro nás. Dělejme to jako Slováci, Poláci, Maďaři. Viktor Orbán, o kterém se říká, jak je strašně protievropský, je především naprostý pragmatik. Vyjádřil výhrady. A proč? Protože chce domů přinést maso.

Stanjura: V obecné rovině je nějaký podpůrný plán pro českou ekonomiku výhodný. Do Evropské unie směřuje tuším 84 procent našeho vývozu. Pokud se nezvedne evropská ekonomika jako celek, budeme mít problém. Ale když se podíváme dovnitř toho návrhu teď odpovídám na úvodní otázku , hned vidíme, že pro Českou republiku výhodný není. Z několika důvodů. Zaprvé nemá dobré parametry. Pokud návrh reaguje na krizi, mělo by se snad hodnotit, o kolik se celou krizí zhoršila situace v daném státě. A ne aby zohledňoval výchozí pozici před krizí.

Celý text Salonu si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo