Zemřel „řezník z Pekingu“. Měl na svědomí masakr studentů na náměstí
Smrt čínského expremiéra
Ve věku 90 let zemřel v pondělí bývalý čínský premiér Li Pcheng, jemuž je připisována odpovědnost za krvavé potlačení prodemokratických protestů na náměstí Brány nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Informovala o tom v úterý čínská státní média.
Expremiér Li podlehl v pondělí krátce před půlnocí v Pekingu blíže neupřesněné nemoci, napsala oficiální agentura Nová Čína.
Li Pcheng působil ve funkci premiéra v letech 1987 až 1998, od roku 1998 do roku 2003 byl předsedou stálého výboru čínského parlamentu. Po většinu 90. let byl Li druhým nejvyšším představitelem vládnoucí čínské komunistické strany po prezidentovi Ťiang Ce-minovi.
Jako premiér byl Li Pcheng nejvýznamnějším činitelem čínské vlády, který podpořil použití síly proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti účastníkům protestů, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi. Oficiální bilanci obětí čínské úřady nikdy nezveřejnily a zmínky o událostech jsou v Číně nadále přísně cenzurovány.
Li jako premiér odmítl výzvu studentských demonstrantů k dialogu, v květnu 1989 vyhlásil v zemi stanné právo a počátkem června ve spolupráci s tehdejším předsedou ústřední vojenské komise Teng Siao-pchingem nařídil armádě, aby proti účastníkům prodemokratických protestů na náměstí Brány nebeského klidu zakročila.
Surovost útoku, lidská těla rozježděná tanky, dokumentují nepříliš známé amatérské snímky. Pořídil je student, který z děsivého zásahu vyvázl bez zranění. Student své fotografie později s pomocí francouzské novinářky Ursuly Gauthierové, jež byla tenkrát zpravodajkou v Číně, tajně propašoval do Francie. Tam byly některé z nich uveřejněny ve speciálním vydání časopisu Nouvel Observateur v září 1989. Ursula Gauthierová fotografie později publikovala na svém webu.