Brazílie nemá zájem o peníze států G7 na likvidaci požárů. Zalesněte si Evropu, vzkazuje

Brazílie odmítne nabídku finanční pomoci od zemí skupiny G7 na boj lesními požáry, které ohrožují amazonský prales. Uvedl to na sociálních sítích šéf úřadu brazilského prezidenta s tím, že Evropa má tyto peníze použít spíše na zalesňování svého kontinentu. Podle některých zdrojů nicméně brazilské ministerstvo zahraničí nařídilo velvyslancům v zemích G7 a evropských státech, aby si nebrali dovolenou a byli k dispozici pro diplomatická jednání.

„Děkujeme, ale možná by ty peníze měly být použity na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit požáru kostela, který je světovým (kulturním) dědictvím a chce poučovat naši zemi?“ řekl serveru O Globo šéf úřadu prezidenta Onyx Lorenzoni s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.

„Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl francouzského (prezidenta) Macrona, který mimochodem čelí doma kritice,“ dodal Lorezoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska. Z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí obvinil už minulý týden Francii brazilský prezident Jair Bolsonaro, který situaci s požáry i odlesňováním Amazonie dlouhodobě zlehčuje.

Macron v pondělí na závěr summitu zemí G7 (USA, Kanada, Francie, Británie, Německo, Itálie a Japonsko) oznámil, že se členové G7 dohodli uvolnit na pomoc v boji s požáry v Amazonii 20 milionů dolarů (465 milionů Kč). Macron označil už předtím situaci s požáry za mezinárodní krizi. Odlesňování Amazonie vzbuzuje obavy, protože prales pomáhá pohlcovat skleníkové plyny, které způsobují klimatické změny.

Situaci s požáry v Brazílii nejnověji zlehčil tamní ministr obrany Fernando Silva, když v noci na úterý uvedl, že požáry jsou po nasazení armády „pod kontrolou“. Dodal ale, že má dorazit ještě pomoc hasičů z Chile a Ekvádoru. „Situace se trochu přehání, že to nemáme pod kontrolou, není to tak, měli jsme mnohem horší požáry v minulých letech,“ řekl ministr v pondělí. „Kromě armády pomohly také deště na západě Amazonie,“ dodal.

S rozsáhlými požáry se potýká v posledních týdnech i sousední Bolívie, do níž rovněž částečně amazonský prales zasahuje. Lesy ale po celém území této země a oheň tam zničil už skoro milion hektarů. Bolivijský prezident Evo Morales mezinárodní pomoc uvítal. Rozsah požárů v Brazílii se podle expertů zatím nedá přesně vyčíslit.

Amazonský deštný prales leží na 5,5 milionu km² a 60 procent z něj je na území Brazílie. Zasahuje i do Peru, Kolumbie a malou částí i do Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany, která je zámořským územím Francie.

Naléhavé výzvy k záchraně Amazonie vyvolala tento měsíc statistika brazilského institutu, podle níž letos výrazně vzrostl počet lesních požárů v Brazílii. K nárůstu podle expertů přispělo kromě klimatických změn a sucha i nelegální kácení a vypalování lesa kvůli získání zemědělské půdy.

Brazilský prezident si vysloužil kritiku za to, že odlesňování nebrání a upřednostňuje ekomické zájmy před ekologickými.

Čtěte také: Překvapení na summitu G7. Na místo jednání nečekaně přiletěl íránský šéfdiplomat Zaríf