Jaro láká lidi ke sportu či na zahrádky restaurací. Co se smí a co už vláda zakazuje

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

Jaro láká lidi ke sportu či na zahrádky restaurací. Co se smí a co už vláda zakazuje
Lidé vyrazili v posledních dnech za hezkým počasím. Foto: Viet Tran
Domov

Nastávající jaro vyhnalo v posledních dnech lidi z domovů. Mezi prvními tradičně upoutala pozornost pražská náplavka, na níž se začaly objevovat stovky lidí bez roušek či ve větších skupinách, jak se však později opravil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), podobně se situace vyvíjela ve městech po celé zemi. Mezi lidmi je podle policie cítit frustrace z dlouhotrvajících omezení, někteří je bojkotují či jsou k nim již apatičtí. V minulosti se však ukazovalo také to, že často se měnící opatření plná výjimek vedou k tomu, že lidé ztrácí přehled.

V Česku platí dosud nejpřísnější restrikce za celou dobu pandemie. Až na výjimky se nesmí cestovat do jiného okresu, uzavřené jsou hotely, restaurace, kulturní zařízení, zábavní centra, sportoviště a další místa, kde dříve bylo možné trávit volný čas. Jednou z posledních povolených kratochvílí tak zůstává možnost vyjít do přírody či do parků. I zde však platí pro trávení volného času přísná kritéria.

Podle v současnosti platného vládního nařízení podle krizového zákona je povolené v době od páté hodiny ranní do deváté večer vyrazit do přírody, parku či na venkovní sportoviště, ve společné přítomnosti však pouze členů jedné domácnosti. Zároveň je nařízeno omezit na nezbytně nutnou míru kontakty s kýmkoliv kromě členů domácnosti (s výjimkou kontaktů mezi rodiči a nezletilými dětmi). Pobývat na veřejně přístupných místech pak lze nejvýše v počtu dvou osob, výjimky opět platí pro členy domácnosti či pracovní kolegy, musí však udržovat odstup minimálně dvou metrů, pokud to situace umožňuje.

Další restrikce zasahující do trávení volného času se pak týkají pití alkoholu či samotných restaurací a podniků. Ty sice mohou prodávat jídlo či alkohol tzv. „z okýnek“ opět v době mezi pátou ranní a devátou večer, platí však omezení pro jejich konzumaci. Alkohol je zakázáno pít na veřejnosti. Vláda pak omezuje i výdej z okének tak, že pokud zákazníci konzumují jídlo či nápoje zde zakoupené v „bezprostředním okolí“, musí dodržovat rozestupy alespoň dva metry od ostatních, pokud nejde o členy jedné domácnosti.

Zakázán pak není samotný provoz restaurací jako takový, ale přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (až na výjimky jako jsou provozovny pro zaměstnance apod.). Pojem provozovna však nezahrnuje jen vnitřní prostory, ale i venkovní zahrádky, jak uvádí na webu ministerstvo průmyslu.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví pak stále platí povinnost nosit ochranu dýchacích cest s filtrační účinností alespoň 94 %, tedy například respirátory typu FFP2, mimo jiné na všech veřejně přístupných místech v zastavěném území obce či i mimo něj, pokud se někdo nachází v blízkosti dvou metrů, aniž by šlo o člena domácnosti. V případě konzumace potravin pak nařízení ministerstva zdravotnictví ukládá výjimky, pokud zákazník sedí u stolu (např. v případě zaměstnaneckého stravování) či pokud na dobu nezbytně nutnou potřebuje pít či jíst v prostředcích veřejné dopravy. Výjimka pak platí také např. pro běh či jízdu na kole, pokud se nikdo nenachází blíže než dva metry či není členem stejné domácnosti.

Od toho, zda je opatření vyhlášeno podle krizového zákona či zákona o ochraně veřejného zdraví, se pak odvíjí i případné sankce za jeho porušování. Zatímco podle zákona o veřejném zdraví je možné podnikatelům i fyzickým osobám uložit pokutu až do tří milionů, v případě krizového zákona, který právě omezuje či zakazuje provoz služeb, obchodů či hospod a restaurací, lze uložit nejvýše dvacetitisícovou pokutu a to pouze fyzickým osobám, nikoliv podnikatelům.

To se nelíbí ministru vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), který se snaží prosadit novelu krizového zákona, podle které by bylo možné pokutovat i podnikatele či ukládat vyšší pokuty jednotlivcům. Novelu, která má mimo jiné zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení vládních protikoronavirových opatření, vrátil sněmovně k dalšímu projednání Senát. Podle senátorů je horní hranice pokuty neúměrně přísná a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady opatření. Vláda také v únoru schválila novelu ministerstva vnitra, která rozšiřuje registr přestupků o přestupky spáchané podle krizového zákona. Policisté tak možná získají v budoucnu přehled o tom, kdo opakovaně porušuje vládní nařízení proti covidu-19. Podle novely by také mohl být v případě opakovaného porušování vládních opatření firmám a podnikatelům uložen i zákaz činnosti na jeden rok.

Lidé popíjející alkohol, sedící na zahrádkách u okýnek restaurací či trávící čas v parcích a přírodě rozezlili ministra zdravotnictví Blatného. Ten řekl, že pokud se lidé „utrhnou ze řetězu“ přes velikonoční svátky, hrozí po plánovaném znovuotevření škol opět jejich rychlé zavření. Například opoziční poslanec Marek Benda (ODS) však chování lidí spojoval s tím, že platí omezení pohybu a lidé tak například nemohou Prahu opustit. „Když s tím nic neuděláme, tak tito lidé, kteří se neumějí chovat ve svém vlastním městě, pojedou do celé země a tam se budou chovat úplně stejně,“ reagoval ministr zdravotnictví.

Podle mluvčí Ireny Seifertové je mezi lidmi patrna frustrace z dlouhotrvajících omezení. „S tím je spojena i nálada ve společnosti, která je rozdělena na ty, co jsou vystrašeni a bojí se, a ty, kteří s opatřeními nesouhlasí, bojkotují je či jsou vůči nim již apatičtí. Strážníci v ulicích nyní stávají jakýmisi hromosvody,“ uvedla v minulém týdnu Seifertová. Mezi nejčastějšími porušeními opatření zmiňovali policisté zakrývání dýchacích cest či pití alkoholu na veřejnosti.