„Pro placení prvních dnů nemocenské není důvod. Jen ANO potřebuje vládu“

Zrušení karenční doby

„Pro placení prvních dnů nemocenské není důvod. Jen ANO potřebuje vládu“ROZHOVOR 2
Domov
Karolína Vaverková
Sdílet:

Zaměstnavatelé nevidí důvod pro zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma. Podle prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje je návrh na rušení karenční doby jen způsob, jímž chce ANO vyjít vstříc ČSSD, aby se povedlo složit vládu. „Kromě toho, že nám bylo vládou vysvětleno, že potřebuje udělat koalici a vyjít vstříc sociální demokracii, nebyl uveden žádný logický argument, který by ke zrušení měl vést,“ říká Rafaj v rozhovoru pro Echo24.

Že má zůstat zachována, napsaly zaměstnavatelské svazy ve čtvrtek v otevřeném dopise premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO). Vládní hnutí ANO navrhuje, aby během prvních tří dnů nemocenské dostávali zaměstnanci 30 procent platu. Sociální demokraté navrhují 60 procent.

Proč zaměstnavatelské svazy odmítají změny v nemocenské?

Nevidíme žádný podstatný argument pro zrušení karenční doby. Naopak důvody pro zachování ano. Především ale národní hospodářství trápí v době hospodářského boomu nedostatek zaměstnanců ve všech regionech a ve všech profesích. Při zavedení placené nemocenské v prvních třech dnech je jednoznačné, že bude na pracovním trhu několik desítek tisíc zaměstnanců chybět.

Na jednu stranu nám vláda blokuje příchod kvalifikované pracovní síly ze zahraničí, a ještě nám chce odčerpat další lidi? Kromě toho, že nám bylo vládou vysvětleno, že potřebuje udělat koalici a vyjít vstříc sociální demokracii, nebyl uveden žádný logický argument, který by ke zrušení měl vést.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Karenční dobu zavedla v roce 2009 v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.

Takhle to přímo zaznělo? Že dohoda na nemocenské je třeba k vytvoření vlády?

To zaznělo na jednání pondělní tripartity. Výbor tripartity byl pro mě z nepochopitelných důvodů rozšířen i o zástupce ČSSD a KSČM. Ti tam ale nemají co dělat. Přímo tam padalo jak z úst pana premiéra, tak z úst dalších, že se musí dohodnout. Za tím návrhem na změnu není žádný ekonomický důvod, žádná lékařská analýza. Sám pan Babiš by nikdy nic takového nenavrhoval, kdyby mu nyní nešlo o koupení nějaké ‚vládní nevěsty‘. Sám přišel z byznysu. Tvrdím, že ve chvíli, kdy se karenční doba zruší a budou se platit první tři dny nemoci, nikterak se nezkrátí ty dlouhodobé nemoci. Navíc zaměstnavatelé loni podpořili návrh ČSSD a navyšovala se dlouhodobá nemocenská.

Karenční doba se podle vás osvědčila?

Ano. Když nás odbory osočují, že nutíme lidi pracovat nemocné, není to pravda. Nemůžeme si v provozu dovolit nemocné lidi, nemůžeme v huti nechat pracovat člověka v horečkách. Ani u výrobní linky. Proto většina velkých firem má pátý týden dovolené, v kolektivních smlouvách nazvaný jako týden na zotavenou. Případně zavedly přímo sick days.

Odbory tlačí na zrušení karenční doby argumenty, že jsou negativní sociální a zdravotní dopady. S tím tedy nesouhlasíte?

Samozřejmě nesouhlasíme. Už jsem hovořil o sick days a pátém týdnu dovolené. Náš další důležitý argument je, že zrušení karenční doby odskáčou poctiví vůči nepoctivým. A obecně chybějícího kolegu budou v rámci přesčasu muset nahradit kolegové.

‚Nadnárodní firmy své zakázky nealokují do ČR, protože nemáme dost zaměstnanců‘

Kolik času stráví zaměstnanci v průměru na nemocenské ročně?

Obecně se uvádí, že čtyři procenta pracovního fondu jdou na pracovní neschopnost, Tedy 200 000 lidí, kteří stonají v průběhu celého roku.

Jaké důsledky by mělo zavedení placených prvních tří dnů dovolené pro firmy?

Pokud zaměstnavatel bez další kompenzace bude muset hradit tři dny nemocenské z šedesáti procent, je to navíc tak pět až šest miliard ročně. Tak to propočítalo i ministerstvo práce. Pokud by se propláceno třicet procent mzdy, odhaduji to okolo dvou miliard korun ročně. Ale do těchto čísel nejsou zahrnuty nepřímé náklady. To, co zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům, kteří nahradí nemocné kolegy, za přesčasy. Přesčasová hodina stojí minimálně o 25 procent více a působí další komplikace. Už dnes je spousta nadnárodních firem, které prostě své zakázky nealokují do Česka, protože nemáme dost zaměstnanců.

Dodávám, že když nás v minulém volebním období sociální demokracie tlačila do zrušení karenční doby, zazněl příslib, že bude fungovat elektronická neschopenka. Ta včas nebude, na tripartitě slyšeli jsme o zpoždění projektu. Ani ta dobrovolná fáze v polovině roku nezačne. Ministryně práce v demisi nás informovala, že to bude fungovat až v roce 2022.

Jan Rafaj vystudoval Právnickou fakultu v Brně, půl roku studoval mezinárodní právo ve Finsku. Titul MBA získal na Vysoké škole ekonomické v Praze. Deset let působil jako personální ředitel nadnárodní skupiny ArcelorMittal. Viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR je sedm let, od loňska je prvním viceprezidentem.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Dále čtěte: Jde o nemocenskou, pitomci

E-neschopenka v nedohlednu. Zákon s ní přitom počítal od příštího roku

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08
×

Podobné články