Pražská šunka je oficiálně českou specialitou, stvrdila Evropská komise

Pražská šunka bude na evropském seznamu Zaručených tradičních specialit. Žádost se u Evropské komise projednávala přibližně šest let. Oznámilo to v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Zatím má ČR v seznamu spolu se Slovenskem čtyři potraviny – Tradiční špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám. O možnost mít na seznamu i šunku usilovali čeští výrobci od roku 2012. Výrobek označený žlutomodrým evropským logem bude muset vždy splňovat přesnou recepturu a technologii výroby. Označení můžou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let.

„Našim cílem je zajištění kvalitních potravin. U Pražské šunky jde navíc o zachování tradiční metody výroby a receptury, které si uzenáři předávají desetiletí. Výrobci této vysoce jakostní uzeniny teď budou moci využít evropské logo, z něhož zákazník jednoduše zjistí, že si kupuje výjimečnou potravinu,“ uvedl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).

Za Pražskou šunku se od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších masných produktů, který má původ v Praze. Pro výrobu šunky nejvyšší jakosti se v republice využívá vepřová kýta, kde je původní oválný tvar zachován použitím tzv. pražského řezu. „Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby,“ uvedl úřad.

Výrobci budou moci používat tři varianty šunky – Pražská šunka na kosti má speciální výběr a opracování masa, musí se v ní použít specifický poměr vepřových kýt a láku. Pražská šunka bez kosti je zauzená šunka nejvyšší jakosti, u které je významným rysem dekorativní povrchové krytí. „Odlišujícím prvkem je také typický vejčitý nebo válcovitý tvar hotového výrobku,“ sdělil úřad. Pražská šunka v konzervě pak má charakteristický aspik v tenké vrstvě mezi šunkou a obalem.

Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.

Čtěte také: Česko je na špici Evropy – ve zdražování potravin a drogerie

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.