„Strýček Ho“: Kdo mě nebude následovat, bude zlikvidován

Výročí komunistického vůdce

„Strýček Ho“: Kdo mě nebude následovat, bude zlikvidovánNOVÉ
Ho Či Min s německými vojáky Foto:

Foto: Bundesarchiv, Bild 183-48579-0009 / CC-BY-SA 3.0 [CC BY-SA 3.0 de (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en)]

1
Svět
Echo24
Sdílet:

Symbolem lidového hrdiny a ikonou znovuzrození vietnamské státnosti se Ho Či Min stal už za svého života, který skončil před 50 lety, 2. září 1969. „Strýčka Ho“, komunistického vůdce a prvního prezidenta Severního Vietnamu, i dnes v jeho vlasti obdivují všechny generace Vietnamců a jeho hrobka se stala svatyní.

I mladí Vietnamci vidí Ho Či Mina jako osvoboditele od francouzské nadvlády a bojovníka za sjednocení, i když se konce války o sedm let nedožil. V jeho zbožšťování je podporují všudypřítomné propagandistické plakáty.

Sám Ho Či Min si byl ale proslulý velkou skromností. Traduje se, že když měl bydlet v paláci bývalého francouzského guvernéra, zvolil si raději domek jeho zahradníka.

A nepřál si, aby se kolem něho po smrti vytvořil podobný kult jako v případě Lenina či Mao Ce-tunga. Nechtěl, aby jeho tělo nabalzamovali a vystavili, přál si být zpopelněn a bez větší pompy pohřben. Nicméně jeho přání nebylo vyslyšeno a jeho ostatky jsou dodnes k vidění v hanojském mauzoleu.

Jeho obdivovatelům nevadí ani skutečnost, že to byl právě sám velký Ho Či Min, kdo při rozmetávání politických oponentů razil heslo: „Kdo nebude následovat cestu, kterou určuji já, bude zlikvidován.“

Ho Či Min (vlastním jménem Nguyen Tat Thanh) se narodil 19. května 1890 v rodině venkovského učitele ve francouzské Indočíně, které byl tehdy Vietnam součástí, v hornaté provincii Nghe An. Vzdělání získal na Národní koleji v Hue a než v jednadvaceti odplul na lodi jako kuchařský pomocník do Evropy, vyučoval francouzštinu a vietnamštinu.

Mimo vlast pobýval tři desítky let. Při svých světoběžných cestách se v Paříži začal zajímat o politiku, pak se usídlil v Moskvě a pracoval pro Kominternu.

Po návratu do Vietnamu v roce 1941 se postavil do čela nacionalistické Ligy za nezávislost Vietnamu (Viet Minh), nejlépe organizované skupiny indočínského odboje v zemi, obsazené Japonskem. Po jeho kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku.

Následovala osmiletá indočínská válka za nezávislost, která skončila v roce 1954 porážkou Francouzů u Dien Bien Phu. Ho Či Min strávil osm náročných let v džunglích severního Vietnamu, odkud velel bojovníkům Viet Minhu.

Ženevské dohody Vietnam rozdělily na severní Vietnamskou demokratickou republiku a profrancouzskou jižní Vietnamskou republiku. Ho Či Min se je snažil sjednotit, ale v rámci zadržování komunismu do války vstoupily Spojené státy.

Neuspěly, obě části byly opět spojeny 2. července 1976 do Vietnamské socialistické republiky. Ho Či Min se toho ale už nedožil, zemřel v září 1969.

Čtěte také: Co se zmraženým vůdcem? Vietnam žádá Rusko o pomoc s Ho Či Minem

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Není nad dobře natočenou vraždu

PODCAST MUŽI ZA PULTEM

Muži za pultem se rozplývají nad filmem MaXXXine, závěrečným dílem hororové trilogie režiséra Ti Westa, oblíbence Martina Scorseseho a dalších veličin. Trpěli ...

00:01

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články