Rusové stříleli po vlastním radaru, pak se tím chlubili v televizi

Ruské jednotky údajně zničily dronem Lancet vlastní velitelské radarové stanoviště 5H63S s raketovým systémem S-300. Ruská média nicméně informovala o tom, že se Rusům povedlo zničit ukrajinský objekt. Uvádí to ukrajinský web Militarnyj a twitterový účet JB Schneider, patřící k analytikům GeoConfirmed, kteří se zabývají ověřováním informací z bojiště.

Zprávu a videoukázku úderu zveřejnil ruský web Izvestija a ruská státní televize Rossia 1, a to 16. listopadu. S největší pravděpodobností však nešlo o úspěšný úder proti ukrajinskému systému, ale spíše o propagandistický krok. Putinovy jednotky totiž podle vojenských analytiků zasáhly maketu vyrobenou z opuštěného stroje.

After seeing the video posted by @UAWeapons of a 🇷🇺 Lancet hitting a 5N63S radar, I figured that this deserved some more attention.

Hard to answer the decoy question on the spot, but this is definitely a 🇷🇺 5N63S radar struck by a 🇷🇺 Lancet loitering drone.

A short 🧵

1/ pic.twitter.com/9atxSCw2Ed

— JB Schneider (@JohnB_Schneider) November 18, 2022

Tento závěr analytické skupiny učinily vzhledem k absenci generátoru, jenž by měl zajišťovat napájení vozu. Chyběla také anténa za prostorem řidiče. To naznačuje, že zasaženým objektem byla jen nefunkční atrapa.

Autor analytické práce zjistil přesnou polohu vozu. Ten se nacházel v Chersonské oblasti. Podle JB Schneidera byl objekt zničen 14. nebo 15. listopadu. Ze záběru je totiž patrné, že v oblasti toho dne panovalo slunečné počasí. Během ostatních dnů bylo poblíž Chersonu oblačno či zataženo.

Téma na twitteru strhlo vlnu spekulací o tom, co okupanty mohlo vést ke zničení vlastní techniky. Mohlo jít o zničení vlastního radaru za účelem natočení propagandistického videa, chybu operátora bezpilotního letounu Lancet nebo úmyslné zničení okupační armádou, aby zabránila ukrajinské straně v získání vozu, ať už se tak mělo stát z jakéhokoliv důvodu.

Možné datum zničení stanoviště totiž odpovídá době, kdy se ruské jednotky stahovaly z Chersonu a jeho okolí. Vůz nicméně stál na jednom místě přes dva měsíce, což je ze strategického hlediska u systému protivzdušné obrany ne příliš pochopitelné. Vojenská technika se totiž stává snadnějším cílem protivníka.

Použitý dron ZALA Lancet byl vyvinutý ruským koncernem Kalašnikov. Jeho maximální dolet je až 40 až 70 km a maximální vzletová hmotnost asi 12 kg. Lze jej použít i jako průzkumný letoun; v bojovém režimu může dron nést hlavice. „Lancet“ má optoelektronický naváděcí systém a televizní naváděcí jednotku. Toto vybavení umožňuje řídit munici v závěrečné fázi letu. Zvláštností tohoto bezpilotního letounu pak jsou vyměnitelné naváděcí moduly, jež se mohou lišit v závislosti na úkolu.