Lidé se bojí, dokud nosí roušky. S ředitelem VFN nejen o tom, kdy skončí horor s koronavirem

Lidé se bojí, dokud nosí roušky. S ředitelem VFN nejen o tom, kdy skončí horor s koronavirem
Ředitel VFN David Feltl Foto: Jan Zatorsky
Domov

ECHOPRIME

Petr Holub

Tuzemští zdravotníci zvládli koronavirovou krizi s přehledem, zdejší pacienti našli vždy účinnou pomoc zvláště v těch nejlépe vybavených a největších nemocnicích. Ke třem klíčovým ústavům v zemi patří vedle bohunické nemocnice v Brně a pražského Motola také Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze na Karlově náměstí. Dnes ví snad každý, že právě v tomto špitále poprvé zkusili lék remdesivir. Onkolog David Feltl nastoupil na místo ředitele Všeobecné fakultní nemocnice přesně rok před příchodem pandemie.

Použitím remdesiviru jste sehráli svou hlavní úlohu během pandemie?

Nechci to shazovat, ale je to v podstatě banalita. Každá dobrá nebo výborná nemocnice má pár vlajkových lodí a tady je jednou z vlajkových lodí intenzivní péče nejvyššího typu včetně mimotělního oběhu. Má tady tradici dvanáct třináct let, je to pionýrské pracoviště pro Českou republiku a teď se to v pandemii ukázalo. Teď jsme zúročili, co tady funguje už přes deset let, a remdesivir je spíš znak toho, že se to tady dělá dobře.

Jak jste svou přednost uplatnili v uplynulých týdnech?

Máme odborníky, lékaře i nelékaře, kteří to s těmi velmi těžkými případy umějí. Teď se šílí z koronaviru, že všichni zemřeme a že musíme mít roušky, ale už před dvěma lety tady byla velmi těžká chřipková epidemie, při níž bylo v celé republice 650 ventilovaných lidí a 250 zemřelo. Nikdo to tehdy neřešil, ale my tyhle stavy řešíme. Těžkou respirační infekci se selháním plic, se selháním srdce, to naši lidé umí a vozí pacienty vrtulníkem z celé republiky i ze Slovenska. Umí vzít mobilní ECMO (mimotělní pumpa nahrazující dýchání, pozn. red.), doletět třeba do Uherského Hradiště, zakanylovat pacienta a dopravit ho na mimotělním oběhu sem do nemocnice. Zní to přehnaně, ale kdyby byla epidemie mozkových nádorů, tak se stanou hvězdami neurochirurgové, když je epidemie těžkých respiračních infektů, tak jsou hvězdami intenzivisté a my je máme vynikající.

Zmínil jste se o chřipce z roku 2018. Tehdy jste fungovali také v nějakém mimořádném režimu jako při koronaviru?

Vůbec ne. Dnes je to všechno nějaké nastavení mysli. Abych byl úplně fér, tak na začátek řeknu, že jsem současnou situací velmi znepokojen, protože se na ni dívám ekonomicky a společensky. Nemám ten hrubě odborný pohled, že republice má vládnout reprodukční číslo viru. Na druhou stranu je třeba říct, že virus měl zpočátku reprodukční číslo kolem tří, to znamená že byl mnohokrát nakažlivější než chřipka a nikdo nevěděl, co to udělá. Opatrnost byla na místě. Navíc my nejsme Švédové a nejsme tak disciplinovaní. Je dobře, že se zavedla nějaká opatření, ale při chřipkových epidemiích se to nedělo. U nás jsme při chřipce neurčili nějaký objekt speciálně na tyto případy, protože se v celé naší civilizaci se tváříme, že s chřipkou umíme zacházet.

Celý rozhovor Petra Holuba s ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice Davidem Feltlem si můžete přečíst na EchoPrime. Předplatné získáte zde.