Drogy, brexit a špioni. Konzervativci volí lídra

První potvrzení odhadů, že příštím britským premiérem bude exministr zahraničí Boris Johnson, je na světě. Ve čtvrteční tajné volbě obdržel 114 poslaneckých hlasů ze 313. Druhý skončil jeho nástupce na ministerstvu zahraničí Jeremy Hunt se 43 hlasy. Zdá se, že místo ve finále, kdy budou všichni členové konzervativní strany vybírat mezi dvěma kandidáty přeposlanými z poslaneckého výběru, má zaručené. K postupu stačí jen 105 hlasů.

V nynější volbě konzervativního lídra se mluví o dvou táborech, o táboru brexitu, který reprezentují Johnson, bývalá lídryně Dolní sněmovny Andrea Leadsomová, exministryně pro sociální zabezpečení Esther McVeyová a exministr pro brexit Dominic Raab. Ti všichni chtějí tvrdý brexit i za cenu toho, že Británie odejde z EU bez dohody.

Na druhé straně stojí tábor „kabinetu“. Do něho spadají Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove, ministr vnitra Savid Javid, ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart a ministr zdravotnictví Matt Hancock. Ti si většinou přejí měkčí brexit a není jasné, jestli by byli ochotni riskovat „no deal“.

Předpokládá se, že ve finále se proti sobě postaví zástupce tábora brexitu a tábora kabinetu. V prvním kole hlasování vypadly McVeyová a Leadsomová, dá se očekávat, že jejich hlasy přejdou k Johnsonovi. Raab získal jen 27 hlasů a nejspíše brzy vypadne. Jedinou Raabovou šancí je, že se v následujících dnech objeví nějaký skandál, který donutí Johnsona odstoupit.

Chaotická Johnsonova osobnost skandály přitahuje jak magnet. Proto se rozhodl k premiérství promlčet. Na rozdíl od svých protivníků, kteří se promenovali v médiích, se Johnson schovával. Projevil se pouze jedním článkem v novinách a na oficiálním zahájení své kampaně, kde odpověděl na šest otázek.

Zajímavější je dění v kabinetním táboře. Tam byl dlouho favoritem Michael Gove, jenže na něj v sobotu vyplavalo, že jako mladý začínající novinář, kterým byl, než se dal na politiku, několikrát bral kokain, zároveň však psal články volající po větším postihu užívání drog.

Británie si následně užila týden zábavného dotazování kandidátů na premiéra na to, co všechno brali za substance. Většina se přiznala ke kouření marihuany, Hunt pil marihuanové lassi (indický jogurtový nápoj), Stewart kouřil opium. Výjimkou je Javid, který prý drogy nikdy nebral. Johnson taky v mládí bral kokain, jenže u toho se to už dávno předpokládalo a celkově to zapadá do jeho charakteru. Skandál ho nijak neohrozil. Govea však poškodil, místo lídra kabinetního tábora přepustil Huntovi.

Dalším překvapením je relativně dobré umístění Stewarta, který získal 19 hlasů. Stewart je rozhodně nejzajímavějším kandidátem. Je synem koloniálního úředníka, vojáka, diplomata a superšpiona Briana Stewarta. Rory šel v jeho stopách. Sloužil v armádě, nejspíše byl agentem MI6, jako zástupce spojenců v Iráku v podstatě zastával pozici koloniálního guvernéra provincie. Také pěšky přešel Afghánistán. O svých zážitcích z Iráku a Afghánistánu napsal bestsellery. I tak ale patří mezi málo známé tváře konzervativní strany, do kabinetu se dostal teprve 1. května 2019. Očekávalo se, že vypadne už v prvním kole. Stewartova hvězda ale stoupá a nejspíše ho čeká zářná politická kariéra, je mu teprve 46.

Johnson si už může přeměřovat v čísle 10 nábytek, podle průzkumů ve finále rozdrtí téměř kohokoliv. Navíc podle průzkumu společnosti ComRes je jediný, kdo dokáže dovést konzervativce k jednoznačnému vítězství v parlamentních volbách. Pod Johnsonem by získali většinu 140 křesel, pod Huntem, Javidem, Govem i Stewartem by masivně prohráli. Raab by je dovedl k nejisté menšinové vládě.

Podle plánu strany má být nový premiér zvolen do konce července. Jak se ale bude potvrzovat Johnsonova dominance, bude růst tlak na Johnsonovy protivníky, aby odstoupili a zkrátili tak období nejistoty. Británie tak může mít nového premiéra už za pár dnů.