Musíme před těmi idioty zachránit mládež. Rozhovor o šílenství, které ovládlo Západ

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je spisovatel a konzervativní aktivista Douglas Murray. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Publicistickým přístavem spisovatele a konzervativního aktivisty Douglase Murrayho (40) je týdeník Spectator, jehož nejúspěšnější fáze byla spjata se jménem Borise Johnsona. Za Johnsona byl týdeník osvěžujícím ostrovem drzosti a psaní bez ohledu na konvence. Poté co Johnson před 14 lety odešel do politiky, upsal se většině axiomů radikální agendy, z níž si dosud utahoval. Asi nikoli proto, že by vnitřně vzplanul pro politiku identit, ale že jako chytrý oportunista vyvodil své závěry z průzkumů o názorech mládeže. Spolu s většinou Konzervativní strany se její lídr obává, že Konzervativní strana by nemusela přežít své konzervativní členstvo. Autor nové knihy Šílenství davů Douglas Murray takový defétista není, bitvu o smýšlení mládeže zdaleka nepovažuje za prohranou. Rozhovor vznikal v Londýně den před volbami, které Johnson drtivě vyhrál. A ačkoli Murray si takový výsledek přál, z jeho slov je zřejmé, že prudkou změnu k lepšímu v kulturních válkách rozhodně nečeká.

Píšete o šílenství davů a ilustrujete ho na čtyřech různých kampaních: za práva gayů, za práva žen, za práva nebělošských menšin a nakonec i za právo měnit si co nejsnáz pohlaví. Má to všechno nějaký společný jmenovatel?

V každém z těch čtyř témat narážíme na dvojí způsob argumentace. Suverénně se bazíruje na hypotézách, o kterých toho víme málo, přičemž se předstírá, že toho víme dost. Současně jsou tu věci, které jsme všichni do včerejška znali a řídili se podle nich, zatímco dnes předstíráme, že už si je nepamatujeme. Charakteristická je tu překotnost ve vývoji. Konzervativní ministr britské vlády, který před šesti lety ještě hlasoval proti manželství pro homosexuály, o dva roky později prohlásí, že žák, který ve škole vyřkl cosi takzvaně homofobního, by měl být oznámen na policii… Vsugerovávání jakési jistoty, o níž se už nediskutuje, je podle mě zásadní problém. Ať už se to týká genderové fluidity, nebo vztahů mezi pohlavími. Skutečně toho dnes víme o tolik víc než dřív, abychom vztah žena–muž tak hrozně komplikovali?

Nezkrácený rozhovor je s celým speciálem 30 rozhovorů k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.