Proč chce vlastně někdo jít dělat ministra za ANO? Na první pohled se to zdá být zcela nepochopitelné a nabízí se soud, že to mohou udělat jen divní lidé.
Hned na počátku se vyloupla jedna kategorie lidí, kteří byli ochotni jít pro Babiše pracovat: lidé na jakémsi kariérním plateau či stagnaci, kteří si zvykli na určitý standard statusový i finanční, jehož zdroje se však začaly vyčerpávat. Zpravidla byli vybaveni nějakým mixem marnivosti a zneuznaných ambicí. To bylo v době, kdy neznámý Babiš potřeboval v podstatě jakékoli trochu známé tváře, jež by mohl obléknout do bílých košil a vyfotit se s nimi na billboardy. Tito lidé prokázali svou prázdnotu, Babiš je vypotřeboval velmi rychle a zbavil se jich. Finančně to pro ně asi vychází netto pozitivně, ale spíš se jen to plateau o pár let protáhne. Statusově si z nich nepolepšil nikdo, jsou zapomenutí a u lidí, kteří sledují politiku, zdiskreditovaní.
Ale kdo může jít dělat Babišovi ministra nebo nějakého vysokého činitele ve státní správě v roce 2019, 2020, 2021? Měli by přece už znát jednu věc: Taková role, ač se tradičně označuje slovem politická, je politická ve velice svérázném smyslu. Jsou závislí jen na Andreji Babišovi. Babiš šel do politiky s tím, že skoncuje s praktikami starých politických stran, a v tom mluvil pravdu. ANO, pro jehož kandidátky voliči odevzdávali hlasy ve volbách, v podstatě neexistuje. Babiš si vytahuje do funkcí lidi odkudkoli a ti jsou zodpovědní jen jemu a závislí jen na něm.
Lze pochopit, že někdo vezme z Babišových rukou jmenování do nějaké instituce, kde existují ještě jiné politické tlaky a záruky, kde funguje nějaký vlastní, na Babišovi nezávislý systém legitimity a kompetencí. Možná špatný, ale na Babišovi nezávislý. Proto lze pochopit, že někdo vezme z Babišových rukou jmenování soudcem, nominaci do nějaké instituce EU.
Pak lze pochopit, že se někdo angažuje ve strukturách ANO, aby získal nějakou výhodu – ne třeba nutně pro sebe, ale pro struktury, které reprezentuje. Protože i v Babišově státě dochází k nějakému vyjednávání s hráči a strukturami, které tu existují nezávisle na něm. Takže třeba dotace na vývoj domácí vakcíny pro IKEM je z hlediska těchto struktur slušným výtěžkem, byť je to z hlediska potřeb země absurdní.
Ale ministr? Každý, kdo má oči, si za těch pár let musel všimnout, že Babiš nikoho neposlouchá a nikoho nerespektuje. V době covidové se ministr stává jen rohožkou, o kterou si premiér otírá boty podle svých momentálních politických potřeb. Může něco chtít a navrhovat, ale neví, jestli ho premiér neseřve, ať radši řeší zahrádkářský zákon, anebo naopak zda mu jeho pravomoc vytrhne z ruky a prohlásí, že on sám přebírá zodpovědnost. Musí snášet všechny vrtochy Babišova mikromanagementu, jako je dovoz a zřejmě i schvalování jednotlivých léků. Ale musí být připraven, že neúspěch Babiše – včetně oblastí, za které si Babiš dříve uzurpoval odpovědnost, dokonce zejména u nich – bude sveden na něj.
A tak funkce přijímají lidé divní, obtížně srozumitelní. Ministr Blatný se uvedl tím, že se ukázalo, že v roce 2018 podepsal petici za Babišovo odstoupení, což nejdříve popřel a potom přiznal, aniž by nějak lidsky srozumitelně vysvětlil, co si tedy myslí. Jaký div, že končí tak, navzdory sérii vytýkacích dopisů od premiéra se do posledního dne tvářil, že neví, že bude odvolán.
Pokud pro Babišovo politické chování existuje nějaké domácí omezení, tak to samozřejmě není parlament ani jeho hnutí, ale Hrad. Proto má ve vládě ministry, kteří tam jsou spíš za Hrad, ať už jsou v kterékoli politické straně, a proto si mohl počínat relativně nezávisle ministr Prymula, který se uměl bavit s Hradem.
A s Hradem taky souvisí jeden z motivů výměny, aspoň jak se to navenek jeví: že to je všechno kvůli nákupu ruské vakcíny. A tady jako by se rýsoval dějový zvrat na poslední chvíli – ať byl Blatný jako ministr, jaký byl, odešel z principiálních důvodů, nebyl ochoten porušit pravidla kvůli Sputniku, který si přál Hrad. Na tohle jednoduché schéma, že když je něco proti Zemanovi, tak je to dobře, určitá vrstva lidí skočí. Mám pro ni špatné zprávy.
Dožadovat se ruské vakcíny někdy před půl rokem byl nesmysl. Ne že by ruští vědci z principu nemohli vyvinout fungující vakcínu. Ale byla nevyzkoušená a certifikovaly ji orgány státu, který třeba taky tvrdil, že ruští sportovci v žádném případě nedopují. A taky bylo před půl rokem možné si myslet, že vakcín bude dost, protože si to vzala na starost Evropská unie.
Dnes byl Sputnik aplikován milionům lidí v řadě zemí, a kdyby nefungoval nebo měl nebezpečné vedlejší účinky, asi by se to už projevilo. A nákup vakcín, jak se ukázalo, Evropská unie naprosto nezvládla.
A co horšího, selhala Angela Merkelová. Pro toho, pro koho je Miloš Zeman tím kompasem, který je spolehlivě orientuje v tom, co je špatně, je Angela Merkelová tím opačným pólem, který jim řekne, co je dobře. A tato Angela Merkelová již 19. března prohlásila, že pokud Evropská léková agentura vakcínu Sputnik schválí, Německo ji koupí „třeba samo“. A Německo začalo Evropskou lékovou agenturu vyzývat, aby ruskou vakcínu schválila.
Takže to jediné, co bylo možné Blatnému v očích politicky angažované veřejnosti přičíst k dobru, se nám vypařuje před očima a může za to Evropská unie a Angela Merkelová. Jeden by z toho zcyničtěl.
00:02
