Celá země jako sociální případ. Spásou může být kurzarbeit

Celá země jako sociální případ. Spásou může být kurzarbeitNOVÉ
Zaměstnanci BMW pozorně poslouchají. Mluví k nim spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. - Lipsko 20. května 2019. Foto:

Profimedia

Domov

ECHOPRIME

Petr Holub

Státní úřady nařídily na obranu před koronavirem přísnou karanténu a tím přivedly řadu podnikatelů, zaměstnanců i živnostníků do neřešitelné situace. Naštěstí zasáhne stejný stát a zajistí dost peněz, aby ekonomika nejtěžší časy přežila. Důvěra v populaci je velká, ať stát udělá cokoli.

Symbolem těchto dnů není stále se zrychlující počet nakažených, ale prohlášení německé vlády, že nabízí firmám v potížích neomezeně (unbergenzt) velký úvěrový program. Němci jsou výjimeční jen volbou výrazových prostředků. Státy eurozóny už rozhodly o tom, že na pomoc ohroženému hospodářství zajistí přímou podporu v hodnotě jednoho procenta hrubého domácího produktu a kromě toho jsou připraveny se zaručit za úvěry ve výši dalších deset procent HDP. Je to částka na úrovni 1,2 bilionu eur a to zhruba odpovídá „neomezeným prostředkům“, jak říkají Němci. Zahanbit se nenechal ani zdejší premiér Andrej Babiš, který pro svou pomoc také neurčil žádné přesné hranice. Je připraven přímo vyplatit 100 miliard a zaručit se za úvěry ve výši bilion korun – a to je téměř dvacet procent HDP.

Není pochyb, že státní dluh jakékoli z evropských zemí snese navýšení o 10 i 20 procent z roční produkce své ekonomiky. Otázka však zní, jestli může fungovat společnost, kde se sociálním případem stávají dokonce firmy.

Každému, kdo se přihlásí

Je pravda, že něco podobného Evropa a celý svět zažily už za minulé krize v letech 2008 a 2009. Biliony eur a dolarů ovšem zamířily různými kanály na záchranu bankovního sektoru. Přímou pomoc podnikům použili experimentálně Němci v podobě tzv. kurzarbeit a slavili s tím nečekaný úspěch. Pokud během krize poklesla poptávka po výrobcích některé firmy, státní pokladna vyplatila až 60 procent mzdy jejích zaměstnanců, kteří byli dočasně bez práce.

Podle údajů Spolkové agentury práce stál program kurzarbeit státní pokladnu v roce 2009 pět miliard eur a přímo zachránil 300 tisíc pracovních míst. Dalším podnikům však pomohl nepřímo jenom tím, že jim zachoval odběratele, případně zákazníky mezi zaměstnanci, jejichž kupní síla úplně nezmizela.

Pokračování textu naleznete na EchoPrime.cz.

Foto:

Echo24

 

Související články