Úleva pro studenty, nebo cesta do pekel? Piráti chtějí zrušit povinnou maturitu z matematiky
budoucnost maturity
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Věčná otázka povinné maturity z matematiky je znovu na stole. Podle plánu by ji středoškoláci měli skládat nejpozději od jara 2022. Piráti však společně s dalšími opozičními poslanci navrhují od zavedení odstoupit. Podle nich by vedla k růstu neúspěšnosti maturantů. Chtějí také, aby se střední vzdělání uznávalo i studentům, kteří školu dokončí, ale maturitu nezvládnou. Ústní a písemná část zkoušek by se podle nich měla přesunout na úroveň škol, jak to navrhuje i ministerstvo školství. Podle některých jsou však neustálé změny v koncepci školství cestou do pekel.
Podle současné normy, kterou v roce 2017 prosadila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), by od jara 2021 měli povinnou maturitu z matematiky skládat gymnazisté a studenti lyceí a od roku 2022 i většina ostatních oborů. Současný ministr Robert Plaga (ANO) v březnu zveřejnil návrh, podle kterého by se zavedení povinné maturity z matematiky mělo sjednotit na pozdější termín. Kromě toho by se podle něj státní maturita měla omezit na didaktické testy.
Podle Pirátů by nicméně povinná maturita z matematiky vedla ke zvýšení neúspěšnosti u zkoušek. Ze zhruba 60 000 žáků, kteří by maturitu skládali, by podle odhadu strany mohlo neúspěšně skončit kolem 20 000 žáků, řekl poslanec Lukáš Bartoň. Předkládaný návrh ministerstva podle něj řeší jen kosmetické změny, ale nikoli jádro problému. Piráti proto vypracovali vlastní návrh, kterým chtějí mimo jiné zastavit náběh povinné maturity z matematiky.
Piráti pro svůj návrh našli podporu i mezi dalšími opozičními poslanci. „Já bych preferoval možnost výběru především s ohledem na profil absolventa. Například u studenta klasického gymnázia považuji za rozhodující, jak zvládá jazyky, v nichž bude patrně pokračovat. Podobně třeba u sportovního gymnázia nebo gymnázia s uměleckým zaměřením. Na druhé straně bych podpořil motivovanost k výběru matematiky, lepší informovanosti o uplatnění absolventů technických oborů, pro něž by měla být základním předpokladem,“ uvedl pro Echo24 další z předkladatelů, místopředseda školského výboru Jiří Mihola (KDU-ČSL).
„Studenti si mají mít právo vybrat,“ řekl pro Echo24 Dominik Feri (TOP 09), který je pod návrhem rovněž podepsán a zastupuje mladší generaci ve sněmovně.
Ne celá opozice je však v otázce zajedno. Petr Gazdík (STAN) kritizuje podobné zásahy do školství. „Cesta do pekel ve školství je, když se o něčem odborně i politicky diskutuje 5 let, pak se něco schválí a ještě než se to zavede, se to zpochybňuje. Tak se nepohneme nikam. Pikantní je tento návrh od Pirátů, jejichž mořem je prý internet… postavený uživatelsky na logice a matematice,“ uvedl pro Echo24 Petr Gazdík (STAN), člen školského výboru.
Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová odkazuje na Strategii vzdělávací politiky 2020, která je podmínkou pro čerpání prostředků z Evropské unie a se zavedením povinné maturity z matematiky počítá.
Současný ministr Robert Plaga vítá alespoň otevření debaty.„Návrh Pirátů vnímám jako další příspěvek k debatě o podobě a obsahu povinné maturitní zkoušky z matematiky, kterou jsme na ministerstvu otevřeli v rámci Strategie 2030+ a revize rámcových vzdělávacích programů. Nechci ale, abychom se rozhodovali jen podle čísel úspěšnosti této zkoušky. Po povinné maturitní zkoušce z matematiky volali v minulosti nejen zaměstnavatelé, ale také svazy sdružující technické oblasti. Myslím si, že dozrál čas na debatu o smysluplnosti této zkoušky jako takové,“ uvedl ministr školství Robert Plaga pro Echo24.
Neúspěšnost maturantů z matematiky byla vloni 25,3 procenta
Matematiku si letos na jaře zvolila zhruba pětina maturantů a uspělo 84,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu víc než loni. V předešlých letech ale neúspěšnost v matematice naopak stoupala. Celková neúspěšnost u letošních zkoušek zatím není známá. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli poprvé.
Vysoká čísla vedla také některé poslance ODS k podpoře pirátského návrhu. „Čísla ukazují vysokou neúspěšnost studentů zejména negymnaziálních středních škol, kteří si dobrovolně vybírají povinnou maturitu z matematiky. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud by se skutečně povinná maturita z matematiky spustila, tak by to znamenalo obecně vysoké procento neúspěšnosti studentů u maturitních zkoušek, což v danou chvíli nemá být cíl, ke kterému směřujeme,“ uvedl člen školského výboru Martin Baxa (ODS) pro Echo24.
Piráti také chtějí, aby by se začalo uznávat střední vzdělání po vystudování čtyřletých oborů i těm studentům, kteří u závěrečných zkoušek neuspěli, uvedli zástupci strany. Maturita by zůstala podmínkou pro přijetí ke studiu na vysoké škole. Pokud by byl zákon schválen, uznávání vysvědčení z posledního ročníku jako dokladu o středním vzdělání by podle Bartoně mělo platit i zpětně.
Ústní a písemná část maturit, kterou nyní organizuje Cermat, by se podle Pirátů měla vrátit na úroveň škol. V tomto bodě se shodují se záměrem ministerstva školství. Podle předsedy strany Ivana Bartoše by to mělo vést k posílení role škol a důvěry v ně.
Státní maturita funguje od roku 2011. V současnosti se skládá ze dvou předmětů. Povinná je čeština a druhý předmět si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Většina dává přednost cizímu jazyku, ze kterého jich nepropadá tolik jako z matematiky. Z té se dělá didaktický test, z jazyků navíc písemná a ústní zkouška.
