Páteční jednání Poslanecké sněmovny se proměnilo v jedno z nejvyhrocenějších za poslední měsíce. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém projevu ostře ...
Fialovu vládu čekají v nejbližší době dvě zásadní dilemata. Kde jinde než v energetice. Kabinet se již poměrně záhy totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7 a jež by spočívala v zastropování cen ruské ropy vyvážené po moři. A také jej čeká rozhodnutí, zda „odpíská“ daň z neočekávaného zisku – neboli takzvanou válečnou daň – a dá přednost návrhu Bruselu, jenž je s tuzemskou válčenou daní třeba na ČEZ nekompatibilní.
Co se týče prvního z dilemat, zastropování cen ruské ropy, Kreml v pátek potvrdil čtvrteční slova ruského vicepremiéra Alexandra Novaka. Uvedl totiž, že Rusko přestane svoji ropu dodávat těm zemím, které podpoří zavedení cenového stropu na ni.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se včera (tj. v neděli – pozn. red.) nechal slyšet, že všem 27 členským státům EU je třeba vysvětlit, že přijetí sankce v podobě zastropování cen ruské ropy je opravdu zásadní. Je tedy evidentní, že ze strany zemí G7 – mezi něž Francie patří – bude poměrně silný tlak na další státy EU, včetně Česka, aby sankci podpořily.
Česko do loňska dováželo zhruba polovinu importované ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy z Ruska. Zbývající polovinu zajišťovaly dodávky z různých zemí, ty dodané do italského přístavu Terst, které do Česka přivádějí ropovody TAL a IKL. O prázdninách se česká a bavorská vláda dohodly na navýšení kapacity ropovodu TAL, což snižuje závislost ČR na ruské ropě. I tak však si Česko na jaře muselo vyjednat výjimku z embarga EU na ruskou ropu, jež vstoupí v platnost letos začátkem prosince, resp. v lednu. Výjimka platí až do roku 2024. Až v té době se tedy bude ČR schopna bezpečně odstřihnout od ruské ropy.
Země skupiny G7 zamýšlí sankci v podobě zastropování cen ruské ropy vyvážené po moři ovšem zavést už letos k 5. prosinci, tedy za přibližně tři měsíce. Během těchto tří měsíců tak Česko sankci buď podpoří, nebo ne. V prvním případě by zřejmě došlo k úplnému přerušení dodávek ropovodem Družba, pokud tedy Rusko svoji opakovanou hrozbu naplní. Česká republika by se tak musela spolehnout výlučně na dodávky ropovodem TAL a na něj navazujícím IKL. Zřejmě by došlo k citelnému růstu cen pohonných hmot, v krajním případě k výpadkům v dodávkách ropy.
Zastropování cen vyvážené ruské ropy má proběhnout tak, že tankery, které by ji do světa exportovaly za cenu vyšší, než je stanovený strop, by například nemohly získat pojištění. Pojištění tankerů mají v drtivé většině v rukou západní instituce, sídlící v Británii či v EU.
Proti zavedení sankce se takřka jistě striktně postaví Maďarsko. Budapešť to signalizovala již dříve. Od té doby si navíc zajistila od ruského Gazpromu dodatečné dodávky plynu v rámci přímého kontraktu. Podmínky navýšení dodávek dojednával o prázdninách v Moskvě sám maďarský ministr zahraničí se svým ruským protějškem. Lze předpokládat, že Maďarsko už jen proto nepodpoří zastropování cen ruské ropy. Tím pádem by se ale Fialova vláda mohla za Orbánův režim tak trochu „schovat“. Učinit prohlášení třeba v tom smyslu, že vzhledem k zatvrzelému odmítání sankce ze strany Maďarska je její prosazení neuskutečnitelné, takže nemá cenu diskutovat český postoj.
Co se týče druhého z nadcházejících dilemat Fialovy vlády, Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O tomto jejím návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU tento pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Návrh Evropské komise, který podle víkendových signálů podpoří Německo, obsahuje také zavedení cenového stropu na tržby z výroby elektřiny z jiných zdrojů, než je momentálně extrémně drahý plyn. Burzovní cena plynu v EU se předminulý týden vyšplhala na historicky rekordní úroveň a v tomto týdnu ji dost možná překoná, neboť Gazprom v pátek odložil znovuobnovení omezení provozu plynovodu Nord Stream 2 na neurčito.
Vzhledem k tomu, že cena elektřiny z plynu nyní představuje cenu závěrnou, výrobci elektřiny z jiných zdrojů, než je plyn, realizují díky růstu cen plynu stále vyšší a vyšší „marže“. Prodávají totiž například elektřinu relativně levně vyrobenou ve větrných nebo jaderných elektrárnách za cenu elektřiny vyrobené z plynu. Právě o část těchto „marží“ má opatření Bruselu v nadcházející době příslušné energetické společnosti připravit.
Opatření by se nejspíše týkalo obchodování na okamžitém trhu, na den dopředu. Jakmile by dodavatel solární, větrné, jaderné nebo také uhelné elektřiny realizoval tržby nad stanoveným stropem, příslušné prostředky by šly do veřejných rozpočtů členských států EU, resp. do fondu sociální pomoci s drahými energiemi.
A teď slíbené dilema. Evropská komise ovšem upozorňuje, že dané opatření je neslučitelné s daní z mimořádných zisků, tedy s takzvanou windfall tax neboli, v Česku, s daní válečnou. Fialova vláda přitom v současné době zvažuje zavedení této daně i v oblasti energetiky, na společnosti typu ČEZ. Jestliže by ovšem například právě společnost ČEZ čelila situaci, že by část svého zisku z výroby ponejvíce jaderné elektřiny odevzdávala do veřejného rozpočtu na základě zmíněného opatření Bruselu, pak jí takto ponížený zisk nemůže být dle Evropské komise ještě zdaněn. Jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku proběhne tento pátek. V srpnu přitom česká vláda slíbila, že o válečné dani rozhodne zhruba do 10. září, tedy do nadcházejícího víkendu. Může tedy dilema vyřešit tak, že dá přednost bruselskému návrhu a válečnou daň stále v termínu uplatní jen na banky a petrochemické společnosti a rafinerie.
Klíčové samozřejmě je, na jaké úrovni bude daný strop pro tržby Bruselem zvolen. Pro ČEZ však návrh Bruselu může být příznivější než daň z mimořádných zisků neboli windfall tax. Cenový strop by se totiž vztahoval na okamžitý trh, na obchodování na den dopředu. ČEZ přitom podstatnou část své elektřiny prodává na rok či roky dopředu. Například elektřinu na letošní rok prodal zhruba z 90 procent v letech 2020 a 2021.
Zisk z elektřiny, kterou ČEZ již prodal na příští léta, by tak při zavedení zmíněného cenového stropu Evropské komise nepodléhal dani z mimořádných zisků, protože žádná taková daň by kvůli zavedení stropu nemohla být zavedena.
Návrh Evropské komise vítají i ti drobní akcionáři ČEZ, kteří ostře kritizovali zamýšlenou válečnou daň. Sám ČEZ také nebude proti. Toto dilema má tedy Fialova vláda, zdá se, vyřešené. Jediná hádanka, která zůstává, je, zda válečnou daň „odpíská“ celou, nebo ji ponechá pro banky a petrochemický průmysl a rafinerie.
Horší je to s prvním dilematem. Pokud se českému kabinetu mazaně nepodaří „schovat za Orbána“, zřejmě předejde roztržce se Západem jedině tak, že bude muset oželet ruskou ropu a ruské ropné produkty.
AKTUALIZOVÁNO
00:02
