VÁLKA NA UKRAJINĚ
Předměstí ukrajinského Dnipra čelilo ve čtvrtek ráno bezprecedentnímu raketovému útoku z Ruska. Nejdřív se spekulovalo o tom, že Rusové použili mezikontinentáln ...
20:08
19:35
19:19
18:41
18:03
17:29
17:24
17:10
16:34
16:18
U konce je dlouhé čekání na odpověď, jak může koronavirus uškodit celé populaci, i když je to odpověď zatím předběžná. Dala by se shrnout slovy: Je to lepší, než jsme se báli a než se obecně říká.
Zpráva přišla ve středu odpoledne z německé spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko, která si zaplatila speciální studii. Nutně přitom překvapí, jak o den dříve upozornil kolega Daniel Kaiser, že celé Německo i celá Evropa musely čekat, co v tak důležité záležitosti podnikne jedna subalterní zemská vláda. Podstatná jsou dvě čísla. Smrtnost koronaviru dosahuje 0,37 procenta, zároveň se ukazuje, že přinejmenším v jedné části Německa je 15 procent lidí proti koronaviru SARS-CoV-2 imunních, a nemůže se tedy nakazit. Došel k tomu tým pod vedením virologa Hendrika Streecka z univerzity v Bonnu. U zprávy jsou klíčové detaily i širší kontext.
Streeckův tým testoval 500 lidí v městečku Gangelt u německo-nizozemské hranice o dvanácti tisících obyvatelích, které bylo v Německu prvním ohniskem nákazy COVID-19. Už počátkem března se tam nakazily desítky lidí na karnevalu, a proto také okresní úřad nařídil místním přísný zákaz vycházení. Po dvou týdnech práce expertů bylo možné zákaz odvolat.
Údaj o smrtnosti 0,37 procenta je převratný z několika důvodů. Především se blíží ke smrtnosti chřipky, která dosahuje 0,1 procenta. Zároveň je důvěryhodný, protože vychází z prvního detailního průzkumu, a nakonec je mnohem nižší než dosud používané číslo 1,98 procenta, které pro Německo publikovala americká Johns Hopkins University. Vycházela přitom z celkových údajů o počtu nakažených, které přirozeně nejsou schopny zachytit skutečný stav. Přesto její data dosud sloužila jako argument, že je nemoc COVID-19 velmi nebezpečná. Profesor Streeck upozorňuje, že údaje z Gangeltu se mohou lišit od jiných regionů Německa, a také naznačuje, že jinde to může být lepší. Karneval v Gangeltu se dostal vysoko na seznamu tzv. superspread-event, tedy „vysoce nakažlivých událostí“, kde může velké množství lidí najednou dostat velkou dávku virů. Podobně fungoval také Apres-Ski-Bar v rakouském Ischglu nebo fotbalový zápas Bergamo–Valencia. V jiných podmínkách nemusí být útok koronaviru tak brutální a nemusí mít tak osudový dopad na jednotlivce. „Za dodržování přísných hygienických opatření lze očekávat, že se koncentrace virů při konkrétní infekční události může do té míry redukovat, že nemoc je méně vážná, a přitom zároveň vzniká imunita,“ vysvětluje Streeck v předběžné zprávě.
O schopnosti populace vytvářet „stádní imunitu“ svědčí další údaj, který je mimo obzor metody Johns Hopkins University. U patnácti procent obyvatel Gangeltu se prokázaly protilátky, které vznikly jako reakce na kroronavirus, v Česku bychom řekli, že tam patnácti procent dosahuje „promořenost“. V obou případech to znamená, že lidé se už nemohou nakazit. Podle expertů z Porýní samotná jejich existence může zpomalit případný nový nástup infekce. Proto také Streeck doporučil, ať Německo ukončí první fázi boje s koronavirem, která se vyznačuje přísnou karanténou a zavedením přísných hygienických předpisů. Může přejít ke druhé fázi, při které je možné hygienická opatření ještě zpřísnit, přitom je však možné omezit nejhorší opatření karantény.
Přirozeně se také bonnská studie stala součástí politicko-zdravotnického boje o to, jak přísný musí být stát na své občany. Publikaci předběžné zprávy si podle řady indicií vyžádal premiér z Porýní, křesťanský demokrat Armin Laschet. Ten se dostal do sporu se spolkovou vládou, když její ministr vnitra, bývalý bavorský premiér Horst Seehofer, chtěl nařídit všem spolkovým zemím, ať uzavřou hranice. Proti tomu je studie z Gangeltu účinnou zbraní. Zatím však nestačila na kancléřku Angelu Merkelovou. O zpřísnění karantény kancléřka už nemluví, o uvolnění podmínek po vzoru Rakouska, Dánska a Norska však bude jednat teprve ve středu po Velikonocích. Podle vlastních slov čeká na další studie.
