Faltýnek znervózněl. Vláda s komunisty přesto podržela Babišův byznys s biopalivy
Omezení biopaliv
Nové
1
Sociální demokracie několikrát prohlásila, že chce ve vládě hrát roli „levicového rebela“. Při důležitých hlasování o soukromém byznysu šéfa hnutí ANO a Andreje Babiše však poslušně hlasuje spolu s komunisty a poslanci vládního hnutí. V praxi se to ukázalo minulý týden, kdy zákonodárci projednávali novelu o zákazu přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Velký zájem na uchování současného stavu mají i firmy z Babišova bývalého holdingu Agrofert, které obchodují se státní společností Čepro. Novelu nakonec hlasy ANO, ČSSD a KSČM sněmovna odmítla.
Předtím se však hlasování stalo jednou velkou absurditou. Poslanci předlohu projednávali v prvním čtení, když sociálnědemokratický poslanec Jan Birke podal návrh na odmítnutí novely. Hlasování však dopadlo pro vládu debaklem, protože pro zamítnutí hlasovalo pouze 71 poslanců ze 74 potřebných. K řečnickému pultíku se však přihlásil poslanec ANO Josef Kott, který zpochybnil hlasování, protože hlasoval pro zamítnutí a na hlasovací sjetině se objevilo, že se zdržel. Do druhého hlasování však šla vládní koalice spolu s komunisty posílena s třemi dobíhajícími poslanci z hnutí ANO Martinem Kolovratníkem, Petrem Venhodou a Radkem Zlesákem. Druhé hlasování dopadlo nepřekvapivě příznivě pro vládu, kdy svůj původní postoj změnili během chvilky i tři komunisté. Novela tak byla zamítnuta o jeden hlas.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura poté řekl, že se tímto hlasováním ukázal nejvěrnější partner současné vlády. „Já bych chtěl vyzvat vedení sněmovny, aby se vážně zabývalo technickými problémy hlasovacího zařízení, protože kromě pana Kotta, kterému to evidentně nefungovalo, sice přiběhli tři noví poslanci z hnutí ANO, ale současně musím konstatovat, že hlasovací zařízení selhalo velkým způsobem u klubu KSČM. Je škoda, že se nepřihlásili také dopředu, protože hlasovali evidentně jinak. Pokud hlasovali stejně, tak měli i předtím. Takže se potvrzuje to, že nejvěrnější spojenec hnutí ANO je tam úplně vlevo a ti dodali tři hlasy navíc, a proto to prošlo,“ řekl Zbyněk Stanjura.
Náhlou změnu názorů poslanců překvapil i jednoho z předkladatelů novely Radka Holomčíka (Piráti). „Překvapilo mě také velká neúčast opozičních poslanců, dokonce i ze stran, které návrh podepsali. Potěšil mě kolega Sklenák z ČSSD, který se u obou hlasování zdržel i když jejich ministerstvo mělo odlišné stanovisko. Překvapili mě komunisté, kteří se prvním hlasováním zdrželi v počtu šesti poslanců a ve druhém hlasování se zdrželi čtyři,“ řekl pro Echo24 Radek Holomčík. „Podle mého názoru to ukazuje ze strany poslanců ANO na to, že jsou si svou pozicí velmi jistí. Pan předseda Faltýnek seděl dva a půl metru ode mě u zpravodajského pultíku a byl velice překvapený,“ řekl pro Echo24 předkladatel novely Radek Holomčík.
Původní novela, která zakazuje přimíchávání biopaliv do pohonných hmot byla navržena skupinou téměř čtyř desítek poslanců. Hlavním důvodem mělo být, že plodiny jako řepka či kukuřice znehodnocují zemědělskou půdu. Podle poslanců navíc biopaliva bioetanol, metylester řepkového oleje a metylester mastných kyselin způsobují nekompenzovatelné škody na lokální i globální úrovni. To ostatně potvrzují i hydrologové, kteří varují, že biopaliva první generace dlouhodobě kontaminují podzemní vody.
I přes odmítnutí sněmovny jsou však opoziční poslanci znovu připraveni navrhnout nový zákaz přimíchávání biopaliv. „Počítáme s tím. Do týdne během červencové schůze předložíme nový návrh,“ řekl pro Echo24 Radek Holomčík. „Pokud vláda sama o sobě otevře zákon o ochraně ovzduší, tak to podáme jako pozměňovací návrh. Nevím ale, zda je tato varianta na stole,“ dodal pirátský poslanec.
Novela vyvolala chaos na ministerstvu dopravy
Kromě sněmovny se s novelou muselo potýkat i resort dopravy, který do nedávna vedl Dan Ťok. Ministerstvo dopravy původně doporučilo novelu přijmout. „Existuje však již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílí na snižování emisí skleníkových plynů, ba naopak. Jak se v posledních letech ukazuje, je nutné dosahování stanovených cílů skrze podporu biopaliv první generace přehodnotit,“ uvádělo kladné stanovisko ministerstva.
Po čtyřech dnech však došlo ke změně. „Po podrobnějším vnitroresortním projednání a při zohlednění stanovisek jiných oslovených resortů zaujímá ministerstvo dopravy k výše uvedenému poslaneckému návrhu negativní stanovisko. Toto stanovisko budu zastávat i při projednání tohoto návrhu vládou,“ uvedl Dan Ťok.
Náhlá změna postoje ministerstva pak podle ministra není žádnou velkou změnou názorů. „O žádný veletoč se nejedná, byl jsem několik dní v zahraničí a původní stanovisko podepsal náměstek, který mě zastupoval,“ řekl pro Echo24 Dan Ťok. „Původní stanovisko říká, že přimíchávání biopaliv první generace je z řady důvodů problematické, což je koneckonců pravda. Jejich používání je třeba postupně omezovat a nahrazovat je biopalivy druhé generace. Problém je, že to nelze udělat hned, a už vůbec ne přijetím tohoto návrhu zákona,“ řekl dále Ťok.
Babišův lobbing
Současný premiér měl na přijetí zákona o biopalivech velký zájem. V roce 2010, kdy ještě nebyl Andrej Babiš v politice, se snažil lobbovat mezi poslanci kvůli vetu tehdejšího prezidenta Václava Klause. Poslanci byli tehdy přesvědčeni, že se veto nepodaří přehlasovat. Do lobingu u zákonodárců se však opřel tehdejší prezident Agrární komory Jan Veleba.
„Byl to standardní postup. Rozeslal jsem dopisy šéfům našich regionálních komor, aby se spojili s poslanci ve svých regionech. Sám jsem některé také oslovil, například místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. A tentokrát byla i velká součinnost s Agrofertem. Komunikoval jsem s Babišem a vím, že i on všemu věnoval mimořádné úsilí,“ řekl tehdy Jan Veleba.
Sám Andrej Babiš poté přiznal, že měl na navýšení podílu biosložek v naftě a benzinu velký zájem. „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas,“ řekl dříve pro Hospodářské noviny Andrej Babiš.
