Co týden dal, aneb most přes minulost

Majestátní Libeňský most, který spojuje Holešovice s Libní stojí na svém místě od roku 1928. Za tu dobu byl jistě svědkem mnoha bizarních situací. Poslední dobou se ale asi opravdu nenudí. Aktivisté na něm tančí haku, nápadně připomínající tanec svátého Víta. Při projednávání jeho osudu na pražském magistrátě jsme svědky epického souboje Matěje Stropnického s břichem pana starosty Žďárského, který jistě vejde do dějin.

Realita je taková, že pan zastupitel Čižinský nehlasoval pro celý program a tím zastupitelstvo vůbec nezačalo svoje celodenní jednání. Ano, ten samý pan starosta Prahy 7 Čižinský, který roky blokuje rekonstrukci mostu. Když zjistil, že by se tento citlivý bod projednával v jiný čas, než měl naplánováno pro svoje divadlo, shodil ze stolu raději celé jednání zastupitelstva se všemi ostatními body. To je modus operandi všech aktivistů. Prý je to tak lepší pro všechny občany. A díky těmto pánům se možná dočkáme konce pražské magistrátní koalice, která téměř čtyři roky nedělala vůbec nic. Nakonec se možná paradoxně rozpadne na tom, že v tom nicnedělání chce část zastupitelů pokračovat.

Prostě krása střídá nádheru.

Plány na rekonstrukci Libeňského mostu spatřila Praha již v roce 2004, tedy za vlády ODS. Proti se ovšem tehdy postavili památkáři a Klub Za starou Prahu, pro které byla ona rekonstrukci příliš radikální. A od té doby to jde s mostem od desíti k pěti. Proti zlepšení zvýšení rychlosti a bezpečnosti tramvajové dopravy na mostě se postavila i Praha 7 a nejaktivnější a nejhlasitější odpůrce se stal právě její starosta, zmiňovaný Jan Čižinský. Situace se vlekla dlouhé roky a most dále chátral.

Opoziční podpora

Pro mě si malou pochvalu zaslouží počínání náměstka primátorky Dolínka z minulého týdne, který materiál ohledně výstavby nového mostu předložil na Radě hl. města a bod tak byl zařazen na program jednání zastupitelstva. Na jednu stranu chápu sentiment lidí po Libeňském mostě jako po architektonicky významné stavbě a tudíž jejich nechuť k rekonstrukci, která by změnila jeho podobu. Ovšem celá věc má i jiná hlediska. Most se musí opravit, na tom se asi shodneme všichni. Musí také plnit svoji funkci a tou je dopravní spojení mezi Prahou 7 a Prahou 8. Ideálně pro MHD, automobilovou dopravu i pěší.

Z ekonomického i užitného hlediska (na základě několika posudků) řešení mluví spíše pro stavbu nového mostu. A politik se musí chovat jako řádný hospodář. Ekonomické, časové i užitné hledisko mluví pro stavbu nového mostu. Jediné, co jde ve prospěch rekonstrukce toho stávájícího je subjektivní kulturní hodnota, která navíc není podpořena ani zapsáním objektu do seznamu kulturních památek.

Pokrytecký aktivismus

Aktivisté ze Strany zelených, Stropnický, Mirovský a party kolem pana Čižinského, všichni sedící na lukrativních placených postech předstírajíc, že dělají dobro pro Pražany zadarmo, musí ale na někoho hodit vinu za to, že se koalice možná rozpadne. Prý kvůli mostu. Hádejte na koho to hodí? Ano, tušíte správně. Za rozpadlou Prahu, za jejich osobní destrukční aktivitu, za jejich nečinnost, za jejich absolutní pokrytectví a za případnou rozpadlou magistrátní koalici může ODS.

Tyhle aktivisty bez odpovědnosti nám byl čert dlužen.

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč